Akční plán eHealth 2012 – 2020: Je na co navázat?

Největší slabinou při zavádění eHealth jako prostředku pro zvyšování bezpečnosti a kvality poskytované zdravotní péče je malá informovanost. Shodli se na tom respondenti speciálního průzkumu veřejného mínění napříč státy EU, který zadala Evropská komise specializované agentuře na jaře 2011. Na základě jeho výsledků pak vznikl zcela nový „Akční plán eHealth 2020“ jako jeden z nezbytných kroků pro dosažení lepší zdravotní péče o pacienty a kvalitnějšího pracovního prostředí pro zdravotnické pracovníky hodné civilizované Evropy.

Co je hlavním bodem plánu?

Prioritou nejbližších týdnů a měsíců se podle Akčního plánu eHealth 2020 musí stát vhodná informační kampaň, která by pomohla obyvatelům Evropské unie rozšířit povědomí o výhodách nástrojů elektronického zdravotnictví – jakým je například v České republice služba elektronických zdravotních knížek. Pro občany Evropské unie je podle průzkumu klíčové zejména sjednocení prostředků elektronizace ve zdravotnictví, díky němuž se usnadní využívání přeshraniční zdravotní péče, na kterou má každý z nás nárok. Zjednoduší komunikaci, zpřehlední možnosti čerpání zdravotního pojištění při různých zákrocích v různých zemích atd. I proto by se mělo podle respondentů usilovat o co nejrychlejší a pokud možno plošný rozvoj eHealth v rámci EU s důrazem na vysoké zabezpečení osobních údajů pacienta.

V případě zdravotnických pracovníků by bylo vhodné zařadit využívání elektronizace již do učebních osnov, medicínských workshopů a pak hlavně do praxe. V plánované informační kampani by tedy neměly chybět zejména dobré příklady využití eHealth v praxi, které zároveň upozorní Evropany například také na výhody péče v různých státech EU.

Jaké jsou výhody elektronizace?

Použití ICT nástrojů ve zdravotnické sféře znamená pro pacienty lepší systém poskytování informací, lepší zapojení do vlastní zdravotní péče i účinnější léčbu. Jako příklad může být zmíněn systém zdravotnictví v Dánsku, kde tzv. Danish Health Data Network poskytuje velmi rychlou a efektivní komunikaci mezi pacienty, praktickými lékaři a pracovníky sociální péče. Tyto služby pro pacienty zde dokázaly uspořit na 120 000 000 dolarů ročně. V Itálii zase celkové úspory dosahují asi 11,7 % celkových národních výdajů na zdravotnictví a úspory z elektronických předpisů se odhadují na zhruba 2 miliardy eur.

Nedávné studie v Nizozemí, Velké Británii či Německu ukázaly, že zavedení systémů dálkového monitoringu a péče by mohly zlepšit přežití až o 15 %, přinést 26% snížení času, který pacient stráví v nemocnici, a 10% celkové úspory nákladů prostřednictvím telefonních sesterských „hotlinek“.

V Estonsku zase mají občané on-line přístup ke svým lékařským údajům už od roku 2009. Mohou si prohlížet svá vlastní data, záznamy, stahovat dokumenty, aktualizovat údaje, mít přehled o vydaných a předepsaných lécích nebo přezkoumávat své zdravotní záznamy. Tento systém používá již 47 % občanů a 95 % lékařů. Více než 80 % receptů je vypsáno elektronicky, což znamená méně chyb a papírování.

Jak široce je eHealth využíván?

Nemocnice, lékaři i pacienti po celé Evropské unii mají o elektronizaci povědomí. Jeho prospěšnost je ověřena. I přes to se však jeho využití liší region od regionu a mnoho lidí stále postrádá dovednosti, podmínky či třeba sebedůvěru, aby jej začali využívat. Dle průzkumů soukromého i veřejného mínění v roce 2010 se ukázalo, že 81 % nemocnic má k dispozici pořizovat elektronické záznamy o pacientech, avšak pouze 4 % pacientů využívají online přístup ke svým datům. 71 % lékařů využívá možnost smluvení schůzky a zarezervování přes internet, tzv. eBookingu, ale pouze 8 % pacientů tuto možnost opětuje. 43 % dotázaných nemocnic využívá elektronickou směnu zpráv z radiologických vyšetření, pouze 30 % vsází na elektronickou preskripci a 8 % na telemonitoring.

Co dokázal předchozí akční plán v letech 2004 – 2012?

  • Původní akční plán rozhodně zvýšil povědomí o elektronickém zdravotnictví ve všech zemích Evropské unie. Přesvědčil je, že eHealth je nedílnou součástí zdravotnických systémů a jejich fungování, takže v dnešní době má již každý stát svou strategii, na které pracuje.
  • Byla také zaměřena velká pozornost na příhraniční péči a její interoperabilitu. Celkem 23 zemí pracuje na vzájemném propojení.
  • Vedl k financování projektů Evropské unie, jako například Obnovení zdraví, což byl projekt který se snažil podtrhnout výhody telemedicínských řešení.
  • Vedl ke zlepšení průmyslové práce na takových technických řešeních, která umožní jednotlivé systémy propojit a umožní jim vzájemnou komunikaci.
  • Celoevropský kontext dosáhl takové úrovně vyspělosti, že lékaři jsou ochotni poskytovat služby i přes hranice; nyní jen potřebují mít právní jistotu, jak to správně dělat.
Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *