Barometr českého zdravotnictví 2013

Systém zdravotní péče v ČR považují ředitelé nemocnic i zdravotních pojišťoven dlouhodobě za velmi kvalitní – vyplývá to z pravidelného výzkumu společností HealthCare Institute a Ipsos. Přesto jsou patrné zvyšující se obavy, ředitelé nemocnic se letos ve větší míře obávají zhoršení kvality a zejména dostupnosti zdravotní péče.

Organizace HealthCare Institute ve spolupráci s výzkumnou agenturou Ipsos realizovala v květnu již pátý ročník speciálního výzkumu mezi řediteli 7 zdravotních pojišťoven a téměř 160 nemocnic v ČR. Letošního výzkumu se zúčastnili celkem 4 ředitelé zdravotních pojišťoven a 68 ředitelů nemocnic. Otázky směřovaly k vnímání stávající situace v několika oblastech: kvalita a dostupnost zdravotní péče, lidské zdroje, finance, hodnocení nemocnic a koncepce zdravotnického systému jako celku. Ředitelé českých nemocnic i zdravotních pojišťoven považují český zdravotnický systém v celoevropském srovnání za kvalitní, tento názor zastává 95% ředitelů nemocnic a všichni ředitelé pojišťoven.
V souvislosti s celkovou aktuální situací vnímají téměř tři čtvrtiny ředitelů nemocnic (71 %) možné zhoršení kvality zdravotní péče, obava ze zhoršení dostupnosti zdravotní péče je z jejich strany nepatrně vyšší (77 %). Ve srovnání s minulým rokem jsou však obavy ředitelů nemocnic v této oblasti srovnatelné. Opačný postoj, stejně jako loni, zaujímají ředitelé pojišťoven – ani jeden z nich nevyjádřil obavu ze zhoršení kvality nebo dostupnosti zdravotní péče. „Důvěra v kvalitu zdravotního systému v ČR je evidentní a můžeme říci, že i dlouhodobá. Pozitivním zjištěním je, že jak ředitelé nemocnic, tak představitelé zdravotních pojišťoven preferují zavedení hlubších tržních principů do zdravotního systému. To přináší mimo jiné větší možnosti participace pacientů, možnost připojištění, rozlišení standardní vs. nadstandardní péče, a tím i větší možnost konkurence zdravotních pojišťoven“, dodává k výzkumu Michal Kudernatsch, Executive Director Ipsos Healthcare.

V otázce financování jsou patrné názorové rozdíly mezi nemocnicemi a pojišťovnami. Naprostá většina (90 %) ředitelů nemocnic považuje dosavadní úhrady pojišťoven za nedostatečné. Naproti tomu jsou všichni ředitelé pojišťoven přesvědčeni, že úhrady jsou
dostatečné. V této oblasti bohužel za poslední roky nedošlo k žádné názorové změně. Ve většině nemocnic (71 %) a ve všech pojišťovnách patří plánovaný objem a struktura zdravotní péče k jednomu z parametrů při plánování vzájemné smluvní politiky mezi nemocnicí a pojišťovnou. Proti loňskému roku ale došlo k výraznému poklesu podílu ředitelů nemocnic, kteří tento parametr při plánování využívají (z 90 % na 71 %).

Příjmy zdravotních pojišťoven sledují vývoj ekonomiky ČR, která bude do konce roku 2013 vykazovat stagnaci, resp. mírný pokles. „Příjmy zdravotního systému mají výrazně procyklický charakter a i na nich se projeví dopady krize. V současné době chybí zdroje nejen státní pokladně, ale celé ekonomice. Prostor pro zvyšování zdravotního pojištění je minimální, současný stav financování zdravotnictví je proto dlouhodobě neudržitelný. Systém financování je proto nutné otevřít privátním zdrojům a zeefektivnit“, říká Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky.

Na čem se obě strany, tedy ředitelé nemocnic i ředitelé pojišťoven, shodují, je skutečnost, že české nemocnice v průměru hospodaří málo efektivně – myslí si to 100 % ředitelů pojišťoven a polovina ředitelů nemocnic. Téměř tři čtvrtiny (74 %) ředitelů nemocnic vidí
dokonce potřebu zavést opatření vedoucí k zefektivnění přímo v nemocnici, kterou sami řídí. Problém je však v odlišnosti některých názorů pojišťoven a nemocnic na konkrétní opatření, která mají vést k zefektivnění. Obě strany shodně vnímají potřebu vyšší efektivity práce, v dalších opatřeních vedoucích k zefektivnění se ale jejich názory rozcházejí. „Ředitelé nemocnic si uvědomují rezervy uvnitř svých organizací, nejčastěji uvádějí vzájemnou komunikaci personálu, komunikaci směrem k pacientům, vnímají také rezervy v oblasti zlepšení mzdových podmínek. Ředitelé zdravotních pojišťoven vidí zase velký potenciál v nemocnicích v úsporách výdajů na léky a zdravotnické prostředky, větší efektivitě práce, a také v restrukturalizaci skladby lůžek“, komentuje Daniel Vavřina, předseda HealthCare Institute.

Ředitelé nemocnic pociťují nejčastěji potřebu zlepšení nebo změny zejména v komunikaci v rámci svého zdravotního personálu (87 %) a v komunikaci zdravotního personálu s pacienty (88%). Zato ředitelé pojišťoven vidí potřebu změn u svých smluvních partnerů v celé řadě oblastí. Celkově nedošlo ve vnímání potřeby zlepšení v nemocnicích k výraznějšímu posunu, nutnost změn je stále naléhavá jak ze strany ředitelů nemocnic, tak ze strany ředitelů pojišťoven. Nemocnice vykazují v průměru 58 % zdravotní péče prostřednictvím DRG, v porovnání s loňským rokem nedošlo prakticky k žádné změně. Tento systém považuje za více vyhovující
proti stávajícímu paušálnímu systému pouze 49 % ředitelů nemocnic, což je výrazný pokles proti roku 2012, kdy jej za vyhovující považovalo 65 % z nich.

Z výzkumu dále vyplývá, že ředitelé nemocnic vidí největší rezervy, kde jsou žádoucí zlepšení nebo změny zdravotnického systému na obecné úrovni, v efektivnějším pořizování nových technologií a ve zvýšení plateb státu za státní pojištěnce a OSVČ. Většina ředitelů nemocnic (67 %) a všichni ředitelé pojišťoven se shodně přiklánějí spíše k tržnímu principu organizace systému zdravotnictví. Ten představuje vyšší možnost participace pacientů, možnost připojištění, rozlišení standardní a nadstandardní péče a zároveň větší konkurenci zdravotních pojišťoven.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *