Často kladené dotazy

Uživatel pouze zadá příkaz (klikne na příslušnou ikonu), aby zpráva byla elektronicky podepsána jeho daty pro vytváření elektronického podpisu. Výsledkem procesu po zadání příkazu je elektronický podpis, který je ke zprávě přiložen. Elektronický podpis tak závisí na zprávě, ke které je přiložen, a na datech pro vytváření elektronického podpisu podepsané osoby.

Požadavky na software

Operační systém:

  • Windows 98/2000/XP (optimálně Win 2000 a vyšší)
  • Unix/Linux

Internetový prohlížeč:

  • Microsoft Internet Explorer 5.5 a vyšší
  • Firefox 2.0 a vyšší
  • Opera 8.5 a vyšší

Další potřebný software: 

Java Runtime Environment 1.6.0 a vyšší (volně ke stažení na stránkách společnosti Sun). Tento software se instaluje jako doplněk operačního systému, který využívá internetový prohlížeč pro spuštění Java aplikace.
Doporučujeme žadateli, aby zajistil svůj počítač proti virům a vnějším útokům!

Požadavky na hardware

Některá pracoviště České pošty mohou vyžadovat používání disket. Z důvodu bezpečného uchování dat pro vytváření elektronického podpisu je vhodné využívat speciální zařízení (USB tokeny, nebo čipové karty).

Tzv. „zaručený elektronický podpis“ je ověřitelný v tom smyslu, že jasně vymezuje, kdo je podepsán, kdy a kde k podepsání došlo a také to, že daná data nebyla jakkoliv pozměněna. Zkrátka – jen ověřený elektronický podpis je skutečně platným pro jednání s úřady, řídí se složitými kryptografickými metodami v softwaru počítače.

Ověřené autority, které vyřizují zaručený elektronický podpis:

Jak si zařídit elektronický podpis?

  1. Kontaktujte „ověřenou autoritu“ (emailem, telefonicky), zažádejte o vydání zaručeného elektronického podpisu. Ten nebude mít papírovou formu, půjde o datové soubory, které se instalují do počítače. Tyto datové soubory budou dvojího druhu – veřejné (ty se zobrazí protistraně, aby viděla, kdo jste) a osobní (ty umožní vaši přesnou identifikaci a musíte si je pečlivě zálohovat) – též se jim říká „klíče“. O možnosti zálohování osobních údajů (aby se neztratily v počítači, který „spadne“ či se rozbije) se informujte přímo u toho, od koho elektronický podpis koupíte.
  2. Přes www stránky vyplníte příslušné údaje, vytisknete smlouvu (ta se nepodepisuje) a s touto smlouvou (ve dvou exemplářích!) dojdete k notáři či na městský úřad, aby ověřil váš podpis (tj. k registrační autoritě). Zde dva exempláře téže smlouvy podepíšete a jeden zašlete na adresu společnosti zpět.
  3. Potom zaplatíte zálohu za certifikát (elektronicky, či osobně na pobočce) a přijdete do sídla certifikační společnosti (třeba na vaši poštu) na krátkou schůzku.
  4. Emailem pak dostanete zprávu, jak si máte nainstalovat soubory – tj. ona data, která nejsou hmatatelná a jsou „certifikátem“.
  5. Data nainstalujete do svého počítače.

Elektronický dokument je technologie, která dává digitální formě informace stejné vlastnosti, jako její analogové podobě (potištěný papír, zvukový záznam na pásce, atd.) a umožňuje s ní provádět obvyklé procesní úkony (opatřit znaky pravosti, nezpochybnitelnosti, zabezpečit,…).

Jediným formátem, který beze zbytku naplňuje tyto požadavky a potřeby je PDF.

Pokud se vede ZD pouze na paměťových médiích výpočetní techniky,

  • musí všechny samostatné části zdravotnické dokumentace obsahovat zaručený elektronický podpis osoby, která zápis provedla
  • bezpečnostní kopie datových souborů musí být prováděny nejméně jednou za pracovní den
  • po uplynutí životnosti zápisu musí být zajištěn opis archivních kopií
  • uložení archivních kopií musí být provedeno způsobem znemožňujícím do nich provádět dodatečné zásahy
  • Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě – povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií
  • Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
  • Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu – vedení zdravotnické dokumentace v listinné i elektronické podobě
  • Vyhláška č. 385/2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci – náležitosti ZD, skartační plán, skartační lhůty
  • Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů – upravuje povinnosti při zpracovávání osobních údajů, ke kterému dochází při vedení zdravotnické dokumentace
  • Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu – upravuje podmínky vydání kvalifikovaných certifikátů a jejich náležitosti

Největším rizikem všech registrů, informačních databází nebo i elektronického platebního styku je hypotetická možnost zneužití velmi citlivých dat jak o samotném jednotlivci, tak o určitých skupinách pacientů. Naprosto klíčovým prvkem celé digitalizace českého zdravotnictví se tak stává elektronický identifikátor, neboť teprve od jeho úspěšné realizace můžeme úspěšně zavádět další navazující projekty. V současnosti se nejčastěji zmiňuje jako elektronický identifikátor zabezpečená čipová karta, která by umožňovala vstup do jednotlivých registrů či databází a zároveň by umožňovala elektronický platební styk.

Základem bezpečnosti je tak elektronický průkaz. EU zavedení e-průkazu (eEHIC) doporučuje a většina zemí jej již zavedla. Základním identifikátorem má být prozatím rodné číslo. Průkaz má fungovat jako nositel administrativních údajů a klíč k informacím. Právní legislativa dnes umožňuje vydání elektronického průkazu běžně, je výhodné kombinovat jeho použití ve zdravotnictví a sociální oblasti, nevhodné je však kombinovat jej s občanským průkazem.

Jeho realizaci by měly zajistit zdravotní pojišťovny s podporou státu – náklady nad 300 milionů korun za rok se při plném využití e-průkazu rychle vrátí. Platit za něj musí ti, kdo získají úspory – pojišťovny, stát, někdy i zdravotnická zařízení či pojištěnci.

Tisk receptu z nemocničního informačního systému je závislý pouze na jeho provozuschopnosti. Výpadek veřejné datové sítě nemůže ovlivnit vystavování receptu. Zákon o léčivech stanoví „Léčivé přípravky předepisují … lékaři poskytující zdravotní péči …, a to vystavením lékařského předpisu, který může být, po dohodě s pacientem, v listinné nebo v elektronické podobě.“ A pokud bude recept vystaven v listinné podobě a předán pacientovi nebude do centrálního úložiště dodatečně zasílán.

Rozdíl mezi eReceptem a klasickým receptem je minimální. Elektronická preskripce, tedy eRecept, je zakotven v Zákoně č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů a dále pak ve vyhlášce 54/2008 Sb., o způsobu předepisování léčivých přípravků, údajích uváděných na lékařském předpisu a o pravidlech používání lékařských předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon říká, že obě formy receptu jsou rovnocenné, povinnosti a možnosti nakládání s oběma formami receptu jsou tedy stejné.

Jako elektronická transkripce se označuje elektronické vystavení receptu a jeho následný transport do lékáren. Zabraňuje padělání recepturních tiskopisů pacienty.

Předepisující lékař může:

  • převzít celý již existující recept z předchozích lékových záznamů pacienta
  • zapsat kód léku (nebo jeho název či část názvu)
  • vyhledat lék v číselníku léků podle názvu, jeho části, podle ATC skupiny atp.
  • vyvolat určenou klávesou předdefinovanou preskripci pro danou diagnózu

Preskripce je prakticky stoprocentně zkontrolována tak, že k odmítnutí úhrady léků ze strany plátců může dojít snad pouze v případech zjištěného nesouladu se zdravotním stavem pacienta na základě šetření ve zdravotnické dokumentaci pacienta. Aplikace realizuje vazbu preskripce na diagnózu, popřípadě na nosný lékařský výkon, upozorňuje na možný nesoulad preskripce s moderními poznatky při léčbě určitých druhů onemocnění a kontroluje možné interakce s aktuální i předchozí preskripcí pacienta. A to nejen u léků na receptech, ale i léků podaných během hospitalizace. Proces kontroluje soulad preskripce s pozitivním listem léků, s preskripčními a indikačními omezeními, se stanovenými limity zdravotních pojišťoven aj. a kromě širokého spektra statistických výstupů poskytuje on-line přehled o preskripci.

Veškerá kontrolní činnost probíhá nad otevřenými databázemi „na pozadí“, aniž by byl předepisující lékař jakkoli zdržován otvíráním nejrůznějších dialogových oken či nucen k hodnocení zobrazených dat. Na straně lékáren umožňuje bezchybný výdej léků, při zrychlení obsluhy pacientů.

Použití eReceptu má na straně lékárníka i lékaře několik podmínek.

  1. První podmínkou je získání zaručeného elektronického podpisu (QCA – kvalifikovaný osobní certifikát). Zaručený elektronický podpis je nutností nejen při používání eReceptu, ale již při vyplnění žádosti o přístup do centrálního úložiště.
  2. Druhým předpokladem je získání přístupu do centrálního úložiště.
  3. Třetím předpokladem je přístup zdravotnického zařízení k pomocným funkcím centrálního úložiště. Žádost vyplňuje statutární zástupce zdravotnického zařízení (ředitel nemocnice apod). Lékař, který provozuje sám svou ambulanci, vyplňuje formulář lékař a provozovatel zdravotnického zařízení.
  4. Posledním předpokladem je používání ambulantního nebo lékárenského software, který umožňuje eRecepty využívat – informaci o tom, co váš software umožňuje, získáte u svého poskytovatele.

eNeschopenka

eNeschopenka je možností elektronického zasílání tiskopisů Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a Hlášení ošetřujícího lékaře. Do spuštění eNeschopenky měli lékaři povinnost zasílat výše uvedené výkazy v listinné podobě České správě sociálního zabezpečení. Tiskopisy si lékaři vyzvedávali na příslušném úřadu a ručně je vyplňovali v trojím provedení. Díky eNeschopence, která je v ostrém provozu od ledna 2011, mají nově možnost zaslání těchto formulářů elektronicky a to buď prostřednictvím datové schránky, nebo do aplikace ČSSZ. Zůstává jim však povinnost tisku dvou zbylých kopií pro pacienta.

ePreskripce – Centrální úložiště elektronických receptů (CÚeR)

Centrální úložiště elektronických receptů je virtuální centrum zřízené jako organizační součást Státního úřadu pro kontrolu léčiv. Systém byl spuštěn 31. 12. 2008 a měl by umožnit ePreskripci v ČR následujícími nástroji:

  • Vystavení eReceptů
  • Výdej léčivých přípravků
  • Od 1. 12. 2012 také distanční předepisování prostřednictvím SMS receptů

ePACS

Systém výměny lékařské obrazové dokumentace mezi různými zdravotnickými zařízeními v elektronické podobě. ePACS tedy nahrazuje fyzický převoz CD nebo snímků s daty, popřípadě nezabezpečené zasílání pomocí běžných mailů. Jedná se o nízkonákladový systém koordinovaný a spravovaný Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze, ve které sídlí i centrální komunikační uzel. Sama dokumentace není sdílena mezi všemi připojenými subjekty, ale je posílána na základě dvoustranných smluv ke konzultacím nebo přesunu pacienta na konkrétní pracoviště, které vybírá odesílatel.

Účast v celonárodním systému sdílení pacientských dat eHealth by podle ministerstva zdravotnictví měla být povinná pro všechny lékaře. Pro pacienty zůstane zapojení do systému dál jako možnost. Data pak budou sdílena jen s jejich souhlasem. Lékaři by díky e-zdravotnictví měli mít jasnou představu, jaké léky jejich pacienti užívají a jaká vyšetření absolvovali.