Co se za půl roku změnilo v elektronickém zdravotnictví a důsledky pro pacienty

Za posledních 6 měsíců se ve zdravotnické sféře odehrálo hned několik změn. Realizována je postupně takzvaná zdravotnická reforma, která například zaručuje pacientům získání větších práv na informace. Oproti dřívějšku má tak pacient nárok na veškeré informace o svém zdravotním stavu a poskytovaných zdravotních službách. V případě závažných případů se pak léčený pacient může poradit s dalším doktorem či může rozhodovat o tom, kdo má právo na informace o jeho zdravotním stavu. Co se konkrétně změnilo ve sféře zdravotnictví elektronického a s jakými dopady?

Elektronické recepty

Největší schválenou změnou související s eHealth jsou jednoznačně do budoucna povinné elektronické recepty. Novela se zavádí od roku 2015. Při výdeji léčivého přípravku na základě elektronického receptu komunikuje farmaceut s centrálním úložištěm prostřednictvím informačního systému lékárny výměnou zpráv ve formátu standardního rozšiřitelného značkovacího jazyka XML. Lékař po vyšetření a stanovení diagnózy přistoupí k vypsání receptu, to se od klasického postupu nijak neliší. V momentě, kdy lékař dává recept vytisknout, je recept odeslán do CÚ. V CÚ je automaticky ověřena identita lékaře na základě certifikátů, a tím ověřena validita receptu. CÚ pak vrací lékařskému SW unikátní identifikátor, na jehož základě může být lék v lékárně vydán. Ověřování v CÚ proces nijak neprodlužuje. Systém je dimenzován tak, aby nedošlo k jeho zahlcení a např. zpomalení procesu preskripce.

E-komunikace pro pacienty

S rozvojem a rozšiřováním informačních technologií se objevuje stále více možností, jak jsou tyto technologie využívány ke zjednodušení komunikace zdravotnických zařízení s veřejností a zjištění co možná maximální edukace a komfortu pacientů. Objevují se novinky jako například on-line objednávání a on-line konzultace či vylepšené webové stránky nemocnic i jednotlivých ambulantních lékařů. Klasicky již také funguje emailová komunikace s jednotlivými lékaři i institucemi či třeba vzdálený monitoring. Mezi novinky patří i mHealth – řešení monitorující hodnoty vitálních funkcí (krevní tlak, puls, SpO2, glykémie či třeba teplota, váha) pacientů a přenášející je přes mobilní data do dohledových systémů pro vzdálenou zdravotní a sociální péči. V případě překročení kritických hodnot se pak spouští alarm. Monitoringu vitálních hodnot lze využít i u pacientů po lékařských zákrocích, kdy se reaguje na překročení mezních hodnot při pooperačních stavech. Výstrahy zasílané ošetřujícím zdravotníkům aktivují jejich včasný zásah.

Konec zdravotních knížek IZIP

Projekt IZIP byl dlouhodobě kritizován, Všeobecná zdravotní pojišťovna do něj přitom za deset let vložila 1,8 miliardy korun. Po vyhodnocení pilotních projektů ale ministerstvo zjistilo, že IZIP nefunguje. Systém elektronických zdravotních knížek společnosti IZIP měl umožnit sdílení informací o léčení pacientů mezi lékaři a usnadnit komunikaci pacienta s lékařem. Pojištěnci Všeobecné zdravotní pojišťovny si knížku mohli zřídit zdarma. Terčem kritiky se v minulosti stala hlavně cena projektu a jeho financování. Podle kritiků je projekt nefunkční, protože lékaři ho nevyužívají. Na ukončení projektu IZIP se dohodl ministr zdravotnictví Leoš Heger s premiérem Petrem Nečasem po kritice jeho neprůhlednosti. Výpovědi byly podány k 30. červnu 2012 a vypršely s koncem roku. Skončila přitom taky spolupráce na provozování portálu, který sice pojišťovna vlastní, ale bez souhlasu IZIPu s ním nemůže pracovat.

Pozitivní listy

Všeobecná zdravotní pojišťovna začala v poslední době šetřit peníze vytvořením tzv. pozitivního listu. Jde o seznam léků, za které platí méně, protože si dohodla nižší cenu s výrobcem. Lékařům a lékárníkům se VZP pokouší přikazovat, aby při léčbě pacientů používali pouze tyto léky. Bez ohledu na to, že lze lege-artis použít jiné léky, které lékaři považují za vhodnější nebo na které jsou pacienti zvyklí – uvádí Česká lékarnická komora. Pozitivní list má být každých 6 až 12 měsíců aktualizován. Zaměstnanecké pojišťovny plánují aktualizaci dokonce každé 3 měsíce. Pacienti by se tak při prakticky každé návštěvě lékaře dočkali jiného předepsaného léku. To zvýší nebezpečí duplicitního či nesprávného užívání a zhorší kontrolu terapie.

 

 

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *