Diskuse: Je zdravotnictví služba veřejnosti, nebo byznys?

Zprůhlednit vztahy mezi lékaři a zdravotnickými společnostmi má chystaná novela zákona o reklamě. Díky ní by se měly také výrazně posílit dozorové aktivity Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Její kritici ale namítají, že transparentnost nezajistí, jen otevře větší prostor pro šedou ekonomiku. Také tyto názory zazněly na devátém pokračování diskusního cyklu Vize českého zdravotnictví pořádaného Institutem pro veřejnou diskusi.

Výdaje na zdravotnictví se v letech 2007 až 2010 zvýšily o 12 %. Jen náklady na léky za stejné období vzrostly o 3 %. „Výdaje na léky jsou častým terčem pro hledání jednoduchých řešení všeho špatného ve zdravotnictví a pro hledání viníka v nespokojenosti se zdravotní péčí v České republice. Přitom tvoří asi 20 % celkových nákladů zdravotních pojišťoven na péči a dlouhodobě stagnují,“ popsal současnou situaci Mgr. Filip Vrubel, ředitel Odboru farmacie Ministerstva zdravotnictví ČR.

V ČR jsou léky ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi nejlevnější. To má sice pozitivní dopad na rozpočet, ale díky volnému pohybu zboží v  EU jsou léky často reexportovány do zemí, kde jsou jejich ceny výrazně vyšší. Dřív bylo zdrojem levnějších léků Řecko. Tam dnes nejsou některé léky dostupné vůbec, a proto se pozornost firem obchodujících s léky obrátila jinam. „Patnáct až dvacet procent léků dodaných na trh v ČR je reexportováno. U některých přípravků je to dokonce 70 %. Pro nás není nic horšího, než když není lék v České republice dostupný. Celkově to snižuje důvěru ve farmaceutické společnosti,“ vysvětlil výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček.

Důvěru ve zdravotnické společnosti a v lékaře by mohla posílit chystaná novela zákona o reklamě. Podle ní by měl Státní fond pro kontrolu léčiv (SÚKL) vědět o všech setkáních odborníků za účelem podpory předepisování a vědeckých kongresech. Adresáti reklamy, tedy lékařů, by navíc měli být povinni SÚKL sdělit, co od zdravotnických společností obdrželi. Úřad by měl mít také možnost vstupovat do finančních reportů firem. Pozměňovací návrh se týká i vzorků léčivých přípravků, které by neměly být poskytovány po uplynutí dvou let od jejich uvedení na trh. „Nově se zaměříme také na dozorování reklamy nad potravinovými doplňky. Budeme se snažit o zvýšení povědomí veřejnosti o rozdílech mezi doplňkem stravy a léčivým přípravkem,“informoval MUDr. Petr Čapek, MBA, náměstek pro odbornou činnost SÚKL.

Chystaná novela zákona o reklamě ale podle některých diskutujících nic nového nepřinese. Například prezident České lékařské komory MUDr. Milan Kubek soudí, že důležitější  je udělat pořádek v současném právním řádu a dodržovat stávající platné předpisy. „Není zřejmé, že novela dokáže přinést větší transparentnost. Větší míra represí nám větší míru etiky nezaručí. Jen vznikne více prostoru pro šedou ekonomiku,“ doplnil advokát Mgr. Libor Štajer.

Komunikovat s lékaři je pro zdravotnické společnosti ale důležité. „Kvůli rozvoji zdravotnictví bytostně potřebujeme jeden druhého. Zdravotnické a farmaceutické společnosti velmi často suplují stát ve vzdělávání. Učíme lékaře, jak s novými prostředky pracovat,“ vysvětlila generální ředitelka společnosti Medtronic Czech Republic Mgr. Adriana Stará, MBA.

Farmaceutický průmysl je součástí systému péče o pacienty. Bez moderních léků by se zdravotnictví nerozvíjelo a pacienti by nežili delší a kvalitnější životy. „Vztah lékaře s farmaceutickým průmyslem musí být definován zákonem o reklamě, etickým kodexem farmaceutických firem a také etickým kodexem nebo vnitřní směrnicí lékařova zaměstnavatele,“ řekl prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc., dr.h.c., předseda České onkologické společnosti a ředitel Masarykova onkologického ústavu.

Podle Mgr. Marka Váchy, PhD., přednosty Ústavu etiky 3. LF UK, se nemůžeme divit tomu, že farmaceutické firmy se snaží generovat zisk. To se od nich koneckonců očekává. Lékaři by se ovšem vlivu farmaceutických společností měli umět bránit. Navíc je potřeba mít na paměti, že lékařské a farmaceutické firmy posouvají vývoj ve zdravotnictví kupředu. „Musíme si položit otázku, zda je zdravotnictví služba veřejnosti nebo byznys. Tato otázka rozděluje veřejnost na dva tábory. Ti, kdo chápou zdravotnictví jako byznys, by ale neměli zapomínat na to, že i byznys má mít etická pravidla,“ uzavřel diskuzi Vácha.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *