eGovernment – co to je a jak u nás funguje

I když je hlavním tématem našeho portálu elektronizace ve zdravotnictví, není to pouze zdravotnictví, kde probíhá postupný proces elektronizace. Státní správa jako celek navíc se zdravotnictvím úzce souvisí, proto bychom se v několika dalších článcích na její elektronizaci podívali blíže.

 

eGovernment neboli elektronizace veřejné správy je postupný proces, který povede k převedení agend souvisejících s výkonem veřejné správy do elektronické podoby. Hlavními pozitivními dopady zavedení eGovernmentu by mělo být urychlení výměny informací a zjednodušení komunikace mezi úřady, občany a firmami.

Přínosy zavádění eGovernmentu

Větší uživatelský komfort

Jedním z hlavních cílů eGovernmentu je poskytnout lidem a firmám větší komfort při jednání se státem a jeho orgány. Elektronizace zjednodušuje a urychluje komunikaci a posiluje demokratizaci veřejné správy jakožto služby.

Výhody by neměly plynout jen adresátům, ale i úředníkům, kteří tím méně času musí věnovat nutnému papírování. Důsledkem by tak mělo být zefektivnění výkonu veřejné moci.

Úspora času

Nemuset trávit čas fyzicky na úřadech, dojížděním nebo čekáním ve frontách spolu s možností získat informace a formuláře přímo ze svého bydliště nebo kanceláře je velkým plus elektrizované státní správy. Lidé mají více času a klidu na potřebné prostudování a vyplňování a úředníci zase mohou vyřizovat rutinní záležitosti zasláním standardizovaného dokumentu s požadovanou informací.

Tím se výrazně zjednodušuje a zrychluje nejen rozhodovací činnost, ale také komunikace uvnitř státní správy – vertikálně i horizontálně.

Rychlost a návaznost procesů

Úřady budou mít možnost fungovat 7 dní v týdnu 24 hodin denně. Jednoduché záležitosti lze vyřídit „kliknutím“ tlačítka, tím se zrychlí i vyřízení složitějších věcí. Úředník má k dispozici uspořádané databáze (evidence, registry, katalogy), v nichž může snadno vyhledávat, proto může spoustu procesu probíhat rychle a hladce.

Krátce z historie elektronizace veřejné správy

Od 90. let si začaly některé úřady samostatně budovat vlastní informační systémy např. pro vedení spisové agendy. Protože ale každý úřad používal jiný program, možnost výměny dat byla takřka nulová. Česká vláda proto v roce 1993 požadovala předložení projektu celkové architektury informační soustavy ČR, který měl být zahrnoval a integroval celou státní správu a rezortní informační systémy.

Významnějším průlomem v praktickém využití elektronické komunikace s úřady bylo zavedení možnosti podávat elektronicky daňové přiznání z roku 2000 a návazný vznik Daňového portálu z roku 2010. Dalším krokem bylo spuštění Portálu veřejné správy v roce 2003. Ten poskytuje utříděné a vzájemně propojené informace o jednotlivých subjektech státní správy, jejich činnosti a výsledcích.

Současný proces elektronizace

Na konci roku 2006 byl zahájen komplexní projekt elektronizace veřejné správy – eGON. Jeho cílem je usnadnění života občanům a zvýšení efektivity veřejné správy díky využití informačních technologií. V roce 2007 byl pak spuštěn pilotní provoz služby Czech POINT a od té doby se služby Czech POINTů nadále rozšiřují. Síť jejich poboček jich čítá v současné době více než 7000.

Od roku 2009 je klíčovým nástrojem pro provádění elektronických úkonů s orgány veřejné moci datová schránka. Ty zabezpečují doručení úředních správ v elektronické podobě. Psali jsme o nich v tomto článku. Druhým klíčovým prvkem je autorizovaná konverze dokumentů z listinné podoby do datové a naopak, ověření jejich shody a připojení ověřovací doložky.

V roce 2010 proběhlo spuštění pilotního provozu základních registrů, od července 2011 běží jejich ostrý provoz. Systém základních registrů obsahuje tyto čtyři registry:

    • Registr osob
    • Registr obyvatel
    • Registr územní identifikace, adres a nemovitostí
    • Registr práv a povinností

Fyzické i právnické osoby mají možnost žádat o výpisy ze základních registrů prostřednictvím datové schránky na Portálu veřejné správy nebo osobně na kontaktních místech veřejné správy Czech POINT.

Proces elektronizace státní správy však tímto nekončí. Připraveno je ještě množství zajímavých projektů, jako jsou např. eSbírka, eLegislativa (elektronický přístup ke všem platným zákonům) nebo eVolby. Zpracování projektů má na starosti závod České pošty ICT služby.

Momentálně je však situace taková, že s 30 projekty ministerstva vnitra týkající se elektronizace státní správy, na něž Česko získalo dotace Evropské unie, jsou vážné problémy. Celkem 13 z nich už musel úřad Milana Chovance zastavit, dalších sedmnáct pak posuzuje.

Problémem IT zakázek nejen na MVČR však je jejich častá nekoncepčnost a potom také úředníci, kteří plně nerozumí IT nebo zakázky špatně zadávají i kontrolují. Komplikace a průšvihy tyto projekty provázejí nejen díky rizikům spojeným s čerpáním evropských dotací kdy hrozí, že se peníze nevyčerpají či se dokonce budou muset vracet, ale také díky korupčnímu prostředí.

I proto bývá Česko kritizováno za pomalé a drahé plnění digitálních cílů. Věříme však, že tyto komplikace se dají napravit a cíl elektronizace státní správy a výhody, které z něj plynou, nakonec převáží.