eHealth v ČR

Základní kroky směrem k elektronizaci českého zdravotnictví udává Národní plán rozvoje eHealth stanovený Českým národním fórem pro eHealth a ICT Unií. Tyto instituce spolupracují rovněž s Ministerstvem zdravotnictví, jež je v realizaci takzvaného eHealth v České republice důležitým součinitelem.

Posledními nejzávažnějšími událostmi v oblasti českého eHealth bylo zejména vypsání veřejného tendru právě Ministerstvem zdravotnictví v ČR, a to 15. září 2012. Ministerstvo obdrželo celkem 11 návrhů, z nichž 9 splňovalo v různém rozsahu všechny požadované parametry. Nezávislá komise složená z 11 odborníků zpracovala  v průběhu třech týdnů fundovaný názor na jednotlivé návrhy. Tento názor byl založen na analýzách, diskuzích a vstupech dalších dvaceti specialistů ve čtyřech pracovních skupinách zaměřených na oblasti informačních technologií a procesů, datové standardizace, ekonomiky, statistiky a legislativy. Komise na základě shody doporučila zadavateli vyhlásit vítězem návrh společnosti Microsoft s.r.o.

České zdravotnické fórum pak dokonce v listopadu minulého roku vyhlásilo soutěž na elektronizaci v rámci projektu HEZR jako jedno z nejpřínosnějších opatření ovlivňujících zdravotnictví v období srpen – říjen 2012.

Národní plán rozvoje eHealth

Cílem Národního plánu rozvoje eHealth je vytvořit politicky přijatelné východisko pro vznik ucelené národní koncepce elektronického zdravotnictví. Plán vychází ze studie dosavadních podmínek v České republice, ale také z dostupných informací v EU a ve světě. Základními prioritami jsou přitom vysoká kvalita zdravotní péče, dostupnost zdravotní péče a dlouhodobá stabilita systému poskytování zdravotních služeb.

Klíčovými oblastmi jsou:

  • národní politika, legislativa a standardy
  • elektronická zdravotní dokumentace
  • elektronická identifikace pacienta a zdravotnického pracovníka
  • zdravotnická informační síť
  • elektronické vzdělávání pro občany i zdravotníky

Rizika elektronizace v ČR

V České republice se neustále objevují rizika, která by mohla zdárné elektronizaci zdravotnictví překážet, případně ji zpomalit nebo ztížit. Mezi ně patří zejména nízká motivace, nedostatečná legislativa a nedostatek financí. Nízká motivace cílových skupin, ať už lékařů, pacientů nebo státních institucí, se řeší zejména vhodnými prostředky public relations. Problémem však je, že už jejich samotné financování se za jedno z rizik považuje.

Ani legislativní prostředí není pravděpodobně na elektronizaci plně připraveno. V případě potřeby změny legislativy by se totiž musel otevírat zákon 20/1966 Sb. o zdraví lidu, což může být procesní problém. Schvalování úprav bude spojené s dalšími tématy, která se stanou předmětem politických tahanic a celý legislativní proces tím může být značně oddálen nebo dokonce zmařen.

Jedním z vážných rizik je pak i špatná ekonomická situace ve zdravotnictví a zdravotnických zařízeních. V současných podmínkách management nemocnic preferuje zejména investice do oblastí, které přinášejí okamžitý efekt a usnadnění práce, před pořizováním nástrojů, jejichž přínosy se projeví za delší období a zpočátku přinášejí řadu komplikací. Chátrající zdravotnická zařízení navíc vyžadují akutní řešení problémů vyplývajících z kritického stavu infrastruktury.

Ministerstvo zdravotnictví a plány eHealth

Ministerstvo zdravotnictví uspořádalo už v půlce června 2012 seminář věnovaný elektronizaci zdravotnictví v České republice. Náměstek pro zdravotní pojištění Petr Nosek zde představil konkrétní vizi, které se chce ministerstvo v budoucnu držet. Její součástí je konec pouhé teoretické diskuse a začátek reálného plánování na základě zkušeností jiných evropských států.

Základní idea ministerské koncepce staví na využití stávajících informačních systémů. Elektronizací by se pak měla zabývat konkrétní pracovní skupina, sestávající z týmu pro standardizaci, legislativu, technické řešení, ekonomiku a statistiku, zavádění eHealth z pohledu organizace, procesů a metodického vedení a nakonec týmu pro mezinárodní spolupráci.

Ve středu 19.12.2012 se konal na Ministerstvu zdravotnictví další seminář k problematice Elektronického zdravotnictví, tentokrát na téma Elektronické zdravotnictví a standardy. Na úvod seznámil účastníky semináře s cílem setkání Petr Nosek, náměstek ministra zdravotnictví, následně o průběhu soutěže o Návrh hospodárného a funkčního elektronického zdravotnictví informoval Fares Shima, ředitel Odboru informatiky.

Legislativa

Velkým problémem a pravděpodobně i překážkou elektronizace českého zdravotnictví je legislativní příprava a podpora. Koaliční smlouva vznikající vlády, která byla vytvářena v průběhu prosince 2013, ignoruje dle ICT Unie význam pokrytí ČR vysokorychlostním internetem a k tomu nezbytné budování přístupových sítí nové generace (NGA). Stejně tak v dokumentu chybí téma rozvoje elektronického zdravotnictví.

Pilotní projekty eHealth v ČR

Pilotní projekty eHealth se uskutečnily v Kraji Vysočina a Karlovy Vary. Měly v praktickém životě ověřit výhody elektronizace při práci lékaře. V obou regionech byli do projektu zapojeni s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou praktičtí lékaři, ambulantní specialisté, nemocnice, lékárny a zdravotnická záchranná služba. Záchranná služba v Jihlavě měla jako první v republice do svých sanitních vozů implementován systém EZK – Elektronických zdravotních knížek. Počet zdravotnických zařízení zapojených do projektů se pohyboval u praktických lékařů okolo 43 %, u ambulantních specialistů to bylo 27 %. Z laboratoří participovalo asi 39 %, z lékáren 56 % a u nemocnic a záchranných služeb bylo zapojení 100%.

Projekt Elektronické zdravotní knížky

Vlajkovou lodí elektronického zdravotnictví se stal systém elektronických zdravotních knížek IZIP. Ten byl uveden do plného provozu v roce 2004 pod záštitou Všeobecné zdravotní pojišťovny. Elektronická zdravotní knížka představuje souhrn zdravotních informací pacienta online. Informace jsou předávány nejen mezi lékařem a pacientem, ale i mezi lékaři navzájem. Přístup k datům je přitom možný nepřetržitě prostřednictvím připojení na internet. Systém měl zamezit zbytečnému opakování některých vyšetření či užívání několika léků se stejným účinkem, podle analýzy také urychlit stanovení diagnózy. Elektronickou knížku si, podle údajů VZP, za dobu jejího trvání pořídilo na 2,5 milionu pacientů. Ministerstvo zdravotnictví však rozhodlo o ukončení projektu. Lékaři ani pacienti jej totiž dle ministerstva dostatečně nevyužívali. Protikorupční policie obvinila v souvislosti s elektronickými zdravotními knížkami už dva lidi. Horzí jim až osm let vězení, a to za pletichy při veřejné soutěži. Trestní oznámení na ně podal už tehdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger, podle ministerstva se totiž ve Všeobecné zdravotní pojišťovně kvůli projektu IZIP zbytečně ztratilo 450 milionů korun. Za projekt IZIP dala VZP v průběhu deseti let téměř dvě miliardy korun, nepodařilo se jí ho ale plošně rozšířit. Kvůli tomu byla pojišťovna z různých stran kritizována. Elektronické zdravotní knížky, ve kterých mají pojištěnci záznamy o svém zdraví, nemocech a užívané léčbě, zůstávají zatím součástí aktiv společnosti IZIP, v níž má pojišťovna 51 procent akcií.

Všeobecná zdravotní pojišťovna se ale na konci roku 2013 opět přiblížila k převzetí kontroly nad projektem IZIP. Její správní rada totiž odsouhlasila odkoupení tohoto zdravotnického portálu. Případnou druhou možností je pak také vypsání výběrového řízení. Smlouvy na elektronické zdravotní knížky sice pojišťovna vypověděla, do IZIP ale dosud tečou peníze dál. VZP společnosti nyní platí za provozování portálu 72 milionů korun ročně. Smlouva, která byla uzavřena na dobu neurčitou, je navíc podle právních analýz ministerstva velmi nevýhodná. Nyní se proto VZP chce stát výhradním  vlastníkem. Na výběrové řízení pojišťovna přistoupí, pokud by IZIP stávajicí nabídku odmítla. Navržená částka je přitom výrazně menší než skutečná hodnota projektu a firma nevylučuje možnou arbitráž.

V jaké fázi je elektronizace zdravotnictví nyní?

Mezi současné projekty eHealth u nás patří eNeschopenka. Jde o možnost elektronického zasílání Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a Hlášení ošetřujícího lékaře. Dříve ručně vyplňované dokumenty mohou lékaři prostřednictvím datové schránky nebo aplikace ČSSZ odeslat elektronicky, a to od ledna 2011. Nejúspěšnějším projektem mimo Elektronickou zdravotní knížku se jeví ePACS. Jde o systém umožňující výměnu obrazové dokumentace mezi jednotlivými zařízeními v elektronické podobě. Odpadá tedy zdlouhavý fyzický převoz CD nebo nezabezpečené posílání emailem. Původně byl projekt spuštěn mezi třemi pražskými nemocnicemi. Nyní je do projektu zapojeno už 209 subjektů.

Od roku 2011 pak funguje i agendový portál, jež integruje informace o 82 organizacích přímo řízených ministerstvem. Má nabídnout občanům co možná nejvíce užitečných informací na jednom místě a přitom snížit administrativní zátěž jednotlivých organizací. V roce 2008 byl pak zahájen projekt Jednotná úroveň informačních systémů operačního řízení a modernizace technologií pro příjem tísňového volání základních složek integrovaného záchranného systému neboli IS IZS. Má za cíl komplexní vylepšení služeb integrovaného záchranného systému. Realizuje se v několika fázích a jeho konečná finalizace je předpokládána v roce 2013.

V ČR tedy v současné době probíhá elektronizace zdravotnictví spíše na lokální úrovni. V řadě léčebných zařízení jsou dnes již veškerá data o pacientech digitalizována, leckteré nemocnice směřují k bezpapírovému provozu či se v nich realizují nejrůznější pilotní projekty eHealth. Na úrovni krajů lze jako příklad uvést projekt eMeDocS – integrovaný záchranný systém kraje Vysočina, kde jsou mimo jiné sdílena emergentní data o pacientovi, k němuž je vyslána záchranka.

Velkým krokem bude zejména povinné zavedení elektronických receptů. Povinný elektronický recept měl platit od roku 2015. Předkladatelé si od novinky slibovali úspory jedné až dvou miliard korun ročně, podle nich by také zmizely falešné recepty. Elektronický recept ale nakonec zůstal dobrovolný ve stejné podobě, jako ho lékaři mohli vystavovat po dohodě s pacientem už několik let. Systém ale dnes není příliš využíván, drtivá většina receptů zůstává papírová.

Zdravotnická zařízení čeká také elektronická komunikace s Národním zdravotním informačním systémem. Za rok 2013 však mohou vyplnit statistická hlášení ještě v papírové podobě.

Programové období 2014 – 2020

Resort zdravotnictví využije peníze z EU na plánovanou elektronizaci českého zdravotnictví až v letech 2014 – 2020, protože by je nyní vyčerpat nestihlo. Evropské peníze určené původně na rozvoj elektronizace zdravotnictví v současném programovém období 2007-2013 byla se svolením EU přesunuta na onkologická centra. Náměstek Petr Nosek uvedl, že by české zdravotnictví v rámci výzvy na roky 2014 až 2020 mohlo na všechny projekty eHealth získat z EU až osm miliard korun.

Ministerstvo zdravotnictví se chce zaměřit na změnu elektronické dokumentace, na kterou je v horizontu více let plánováno alokovat stovky milionů korun. Ministerstvo také plánuje propojit existující data o pacientovi, která jsou v nemocnicích, ambulancích či laboratořích a chce se zaměřit na další rozvoj elektronické preskripce. Otázka pokračování projektu IZIP zůstává s ohledem na nejasný vývoj otevřená.

Od roku 2015 budou nahrazeny dosavadní papírové recepty elektronickými recepty. Novelu zákona o léčivech, která tuto povinnost pro lékaře a lékárníky zavádí, podepsal prezident Václav Klaus. Lékaři a lékárníci však o e-receptech mají pochybnosti. Systém prý není a nebude do roku 2015 připraven, nevidí přínosy pro pacienty a obávají se také ohrožení pacientských dat.

Kulatý stůl

Poslední vlkou událostí roku 2013 související s konceptem eHealth se stal expertní kulatý stůl za účasti ministra Martina Holcáta s tématem Realizace elektronického zdravotnictví v ČR: Jak zajistit úspěšný a udržitelný program eHealth. Setkání a diskuse v rámci kulatého stolu byla zaměřena zejména na organizační aspekty zavádění elektronického zdravotnictví.

Diskutovalo se o 4 otázkách a to:

1) Poučení z dosavadních eHealth iniciativ a projektů (plusy/minusy)

2) Jaká by měla být role centrálních aktérů pro zdárný rozvoj eHealthu v České republice?

3) Jak zapojit lékaře a další poskytovatele zdravotní péče do samotné tvorby eHealth?

4) Jaké kroky pro implementaci a řízení eHealth v České republice navrhujete?

Role NTMC

Současnou situaci českého zdravotnictví hodnotí NTMC absencí komplexního systémového řešení a celonárodní politiky.Cílem NTMC je tak v prvé řadě definice české národní politiky eHealth. Důležitá je v rámci realizace tohoto úkolu dle instituce zejména iniciativa „zdola“, podobně jako tomu bylo v zemích s úspěšně rozvinutým systémem eHealth. Systémové řešení musí být takové se zapojením všech relevantních zainteresovaných subjektů a výsledkem je pak nutná shoda na vytvoření společné nezávislé platformy a vypracování strategie pro české eHealth.

Jednu takovou „shodu“ už pak NTMC ve svém poli působnosti má. Na základě Kuletého stolu k elektronizaci zdravotnictví, jež se uskutečnil v dubnu za přítomnosti asi 30 účastníků – odborníků i dalších zainteresovaných subjektů, vznikla totiž shoda na vytvoření platformy Czech eHealth. Zaštítěna má být nezávislým akademickým prostředím a jejím hlavním posláním má pak být diskuse, spolupráce a celospolečenská shoda včetně implementace dlouhodobě udržitelného strategického návrhu eHealth v ČR.

Svůj rámcový postup představuje NTMC následovně:

1)Vytvoření společné nadace Czech eHealth akademického sektoru reprezentovaného Univerzitou Palackého v Olomouci (UPOL) a České lékařské společnosti J. E. Purkyně (ČLS JEP).
2)Identifikace e a analýza relevantních zainteresovaných subjektů v ČR a jejich přizvání k činnosti platformy Czech eHealth.
3)Zajištění nezávislého facilitátora pro tvorbu a implementace strategie.
4)Analýza vlivu a vazeb jednotlivých subjektů v rámci systému zdravotnictví
5)Analýza potřeb jednotlivých skupin subjektů.
6)Vytvoření společné vize elektronizace českého zdravotnictví.
7)Vytvoření pracovních skupin pro jednotlivé domény eHealth.
8)Syntéza návrhů jednotlivých skupin, finalizace strategie.
9)Vytvoření implementačního plánu strategie.
10)Implementace strategie elektronizace zdravotnictví v ČR

V nejbližší době

Aktivitou pro nejbližší období bude nejrpve založení nadačního fondu Czech eHealth a zajištění finančních prostředků nadace Czech eHealth s oslovením potenciálních dárců. Následovat by mělo ziniciování dalšího společného setkání se všemi subjekty se zájmem o participaci – aktivně plánuje NTMC oslovit představitele IT technologií, klinik a poskytovatelů ZP, dodavatelů, plátců ZP, pacientů, akademické sféry, atd…Neodmyslitelnou součástí programového snažení je pak i tansfer know-how ze zahraničí a komunikace s Ministerstvem zdravotnictví ČR s vytvářením relevantních podkladů pro něj.

Jak se k elektronizaci staví jednotlivé subjekty?

Lékaři a zdravotnický personál

Pro zdravotnický personál má eHealth přinést snížení administrativní zátěže, větší pohodlí a více času. Vyžaduje však určité investice do informačních a komunikačních technologií a učení se novým věcem. Přináší s sebou rovněž zvýšení transparentnosti a průhlednosti vůči pojišťovnám.

Lékaři se obávají zneužití citlivých informací, které budou dostupné v rámci jedné centrální databáze. Právě proto mnohdy elektronizaci nevěří. Například v souvislosti s elektronickými zdravotními knížkami se ohrazují, že data nemusejí být spolehlivá, takže vyšetření stejně opakují. Problémem je rovněž fakt, že mnohdy nemají k dispozici konkrétní a kvalitní materiály týkající se plánovaných změn. Uvádějí, že se často dozvídají důležité informace až z médií. Například Spojená akreditační komise zase myšlenku e-zdravotnictví plně podporuje. Považuje ji za jedinou možnou cestu, jak čelit výzvám měnící se organizace zdravotní péče.

Pacienti

Motivujícími faktory elektronizace zdravotnictví jsou pro pacienty zejména lepší informovanost, kvalitnější péče a bezpečnost zdravotní dokumentace. Demotivuje je však to, že se musejí učit novou technologii. Mnozí také trpí takzvaným strachem z neznámého, což se týká zejména starších jedinců. Jaké povědomí mají o svém zdravotním stavu a je-li elektronická dokumentace opravdu nutná i z jejich pohledu, ukazují dubnové průzkumy agentury Stemmark. Znalost pacientů o lécích, které užívají, operacích, které absolvovali, či jiných lékařských zákrocích, je tristní. Polovina lidí si nepamatuje názvy léků, které užívají. Jejich kontraindikace nezná téměř 70 % populace. Jaké léky užívají se svých pacientů ptá až 79 % lékařů. Přesnou odpověď však dostane pouhá polovina z nich. Přitom většina z dotázaných si svou neznalost uvědomuje a až 93 % z nich chce mít přístup ke svým zdravotním záznamům.

Republiková rada, jako nejvyšší orgán Svazu pacientů ČR, naopak podporuje ukončení projektu elektronických zdravotních knížek společnosti IZIP. Centralizované ukládání zdravotní dokumentace pacientů se podle ní ukázalo za dobu své dlouhé a nákladné existence jako chybně zvolená cesta. Rada současně varuje před unáhleným nahrazením systému IZIP celonárodním systémem sdílení pacientských dat, k jehož oficiálnímu zahájení došlo dne 19. června 2012 na semináři ministerstva. Společně se Sdružením ambulantních specialistů žádá, aby se přípravy funkčního systému eHealth i jeho jednotlivých částí mohli účastnit rovněž zástupci Svazu pacientů ČR, jako organizace s největším počtem registrovaných členů a příznivců. Uvádějí, že zdravotní dokumentace patří tomu lékaři – zdravotnickému zařízení, které ji vytvořilo, a k jejímu užití jiným lékařem může vzhledem k citlivým informacím dojít pouze s výslovným souhlasem pacienta.

Komunikace

Velkým problémem procesu elektronizace zdravotnictví v ČR je zejména komunikace a informovanost o současném stavu, potřebách eHealth a dalších krocích. V ČR sice funguje takzvané České národní fórum pro eHealth, nevládní nezisková organizace zřízená k podpoře rozvoje eHealth, jejíž cílem je rozšiřování a zvyšování obecného povědomí o eHealth, podpora rozvoje eHealth a podpora komunikace v oblasti eHealth, žádné aktuální informace ale tohle občanské sdružení nepodává.

Závěrem

Ministerstvo zdravotnictví označilo eHealth za určitý typ protikorupčního opatření. Pojišťovny v čele s VZP elektronickou komunikaci zahrnuly do souboru kritérií, podle kterých posuzují kvalitu a efektivitu poskytované péče v jednotlivých zdravotnických zařízeních. Co tedy brání rozvoji eHealth a očekávaným finančním úsporám ve zdravotnictví? Problém je zejména v legislativě. Kromě složitých právních podmínek, které se týkají například ochrany osobních údajů nebo elektronického podpisu pro lékaře, je zde jedna zásadní překážka – povinnost využívat eHealth totiž není ze zákona stanovena. Některé nemocnice či ambulance se tak elektronizaci vyhýbají, aby nemusely investovat do softwarového a hardwarového vybavení a celoplošného pokrytí signálem wifi.

Podle statistik České lékařské komory (listopad 2013) však nemá přístup k osobnímu počítači hned každý desátý lékař. Prezident České lékařské komory Milan Kubek tak hájí myšlenku dobrovolnosti zavádění elektronických prvků ve zdravotnictví , bez povinnosti. Chce tak hájit právě zájem nevybavených lékařů.