Elektronická veřejná správa se zlepšuje, lidé však očekávají více

Podat daňové přiznání, projít nabídky zaměstnání, vypůjčit si knihu v knihovně, nechat zapsat dítě do matriky, zažádat o cestovní pas – téměř polovina občanů EU (46 %) využívá k těmto úkonům i k dalším službám elektronické veřejné správy internet. Podle 80 % respondentů šetří on-line veřejné služby čas, 76 % na nich oceňuje flexibilitu a podle dalších 62 % dotázaných tyto služby šetří peníze. Více než s on-line veřejnými službami (známka 6,5 na stupnici 0 až 10) jsou však tito uživatelé spokojeni s elektronickým bankovnictvím (8,5) a nakupováním on-line (7,6).

„Pro elektronickou veřejnou správu v Evropě je to slibný trend. Pokud jsou však uživatelé spokojenější s elektronickým bankovnictvím než s elektronickými veřejnými službami, je to znamení, že orgány veřejné správy musí lépe uzpůsobit služby elektronické veřejné správy potřebám uživatelů,“ reagovala na výsledky místopředsedkyně Evropské komise Neelie Kroesová. „My se zase musíme více zasazovat o to, aby elektronická veřejná správa fungovala přeshraničně.“

Cílem Digitální agendy pro Evropu je zvýšit do roku 2015 míru využívání služeb elektronické veřejné správy občany EU na 50 %. V rámci srovnávací studie k elektronické veřejné správě pro rok 2012 bylo dotazováno 28 000 uživatelů internetu ve 32 zemích. Zde jsou hlavní poznatky:

  1. Nejvyužívanější službou bylo přiznání daně z příjmu (73 % uživatelů podává daňové přiznání on-line), následovalo stěhování či změna adresy (57 %) a zápis na vysokou školu či žádost o stipendium (56 %).
  2. Třebaže 54 % dotazovaných nadále preferuje osobní kontakt nebo jiný tradiční způsob, nejméně 30 % z nich uvedlo, že by mohli pravidelně využívat elektronickou veřejnou správu, pokud by poskytovala služby, které by více odpovídaly jejich potřebám.
  3. 47 % uživatelů vyřídilo v rámci on-line služeb vše, co potřebovalo; pro 46 % uživatelů to platí pouze částečně.

Ze zprávy rovněž vyplývá, že je třeba zdokonalit on-line služby související s důležitými situacemi v životě, jako je ztráta a hledání zaměstnání, založení firmy či žádost o přijetí ke studiu.

  1. Pokud žije člověk ve své zemi, lze na internetu provést v průměru více než polovinu správních úkonů souvisejících s těmito životními událostmi. Internetové stránky poskytují informace o zbývajících krocích. Je ale zapotřebí více transparentnosti a interakce s uživateli, aby občané tyto služby více využívali.
  2. Pokud však jde o 2 miliony osob, jež se stěhují nebo dojíždějí mezi členskými státy EU, je situace méně příznivá. Většina členských států sice poskytuje určité informace o studiu nebo založení firmy ze zahraničí, avšak registrace on-line již tak obvyklá není. Pouze 9 zemí umožňuje občanům z jiného členského státu EU zaregistrovat se on-line ke studiu a pouze 17 zemí takto alespoň částečně umožňuje založit firmu.

Srovnávací zpráva k elektronické veřejné správě vyšla od roku 2001 již podesáté. Letošní analýza sledovala situaci kromě 27 členských států EU i v Chorvatsku, na Islandu, v Norsku, Švýcarsku a Turecku. Poprvé se zpráva zaměřila jak na nabídku elektronické veřejné správy, tak i na poptávku po ní. Součástí byl i průzkum mezi uživateli elektronické veřejné správy. Zpráva se zabývala také použitelností, transparentností a příslušnými klíčovými prostředky. Hodnotila rovněž on-line služby týkající se tří hlavních životních situací: ztráty a hledání práce, založení firmy a studia.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *