eRecept nesplňuje požadavky lékařů, přesto bude od 1. ledna 2018 platit.

Primární myšlenkou elektronizace zdravotnictví, je zvýšit efektivitu práce, snížit počty zbytečných výkonů, ale především umožnit mnohem vyšší kvalitu poskytované péče pacientům. Jaká je ale realita?

S příchodem eReceptu a blížící se povinnosti elektronické evidence tržeb (EET) se z řad lékařů zvedla vlna kritiky. Aktuální připravenost eReceptu považují za nedostatečnou a očekávají naopak nárůst administrativních úkonů právě na úkor léčby. Pokud se podíváme do historie, pak musíme zmínit, že eRecept se připravuje již deset let. Faktem však zůstává, že řada avizovaných funkcí, nebude v první fázi dostupná. A o jaké funkcionality se jedná?

 

Především je to hlavní funkce, která měla přinést vyšší bezpečnost pacientům, a to je kontrola duplicity předepsaných léků a lékové interakce. Jinými slovy, lékaři dál u svých pacientů neuvidí, jestli jim nepředepisují léky, které by měli nežádoucí účinky při vzájemné kombinaci. A dále, samotný proces do zapojení centrálního úložiště eReceptů, je časově náročný a postrádá jakousi uživatelskou přívětivost. To a nutnost pořízení PC a internetu povede k ukončení několika ordinací praktických lékařů.

 

Hlavním úskalím pro zavedení zmíněných funkcionalit, je nulové legislativní zázemí. Přesto je potřeba věřit, že se situace kolem eReceptu zklidní a funkcionality budou co nejdříve doplněny tak, aby lékaře motivovali k vydávání eReceptů. SÚKL také avizoval jistou míru benevolentnosti v období prvního půl roku k udělování pokut za nepřipojení k eReceptu. Případy nepřipojení budou údajně posuzovány individuálně.