Evropská komise zjišťovala, jak je na tom korupce v českém zdravotnictví

Studie Evropské komise analyzovala sedm typů korupce v různým zemích EU. Soustředila se primárně na oblast zdravotnictví. Konkrétně v Česku se objevuje prakticky všech 7 typů. Je ale pravdou, že zavedení poplatků, které se příští vláda chystá zrušit, omezilo nepovolený přísun peněz lékařům od pacientů.

Problémem jsou veřejné zakázky

Zmíněná studie Evropské komise upozorňuje, že propojení byznysu s politikou je v českém zdravotnictví velmi úzké a právě skrze veřejné zakázky se bohužel zpronevěří nejvíce peněz. Podle zprávy se navíc po přílivu peněz z EU zvýšily ceny zdravotnického vybavení o 15 až 30 %. Velkým problémem je, že nákupy přístrojů v Česku jsou neprůhledné a předražené. Snížení míry korupce by se prý dalo očekávat až po zrušení anonymních držitelů akcií firem. 

Pomáhají regulační poplatky?

Podle studie Evropské komise se však Česko stále ještě řadí mezi v uvozovkách civilizované státy. Ve východních zemích je totiž situace mnohem závažnější, protože úplatky se údajně týkají už toho nejzákladnějšího vztahu ve zdravotnictví – vztahu mezi lékařem a pacientem. V Česku však v této oblasti úplatky mizí, a to pravděpodobně zejména díky regulačním poplatkům. Pacienti totiž mají pocit, že platí a tudíž už nedávají další drobné úplatky.

Při dotazování, kdy měli Češi odpovědět na otázku, zda je chtěl někdy někdo uplatit, nebo úplatek požadoval, řekla celá tři procenta respondentů, že se v takovéto situaci ocitli. Zejména tento výsledek nás pak ve studii zařadil do oné horší poloviny mezi evropskými zeměmi.

Studie popisuje celkem 86 korupčních případů z různých zemí EU. Např. v Německu lékaři za úplatu posouvali pacienty v transplantačním seznamu. O českých kauzách se studie nezmiňuje.

Korupce ve světě – Češi jsou na 57. místě

Pro doplnění Transparency Internatioal zveřejnila v minulých dnech interaktivní mapu se statistikou korupce ve světě. Dle zjištěných údajů se z hlediska míry korupce ocitla Česká republika ve světě na 57. místě ze všech 177. států.Od loňského roku tak zaznamenala pokles o jeden bod. Naopak naši slověnští sousedi o jeden bod polepšili, stále zůstávají na 61. místě.

Výzkum korupce ve světě je pod taktovkou Transparency International již několik let. Zakládají se na tzv.  Indexu vnímání korupce (CPI – Corruption Perceptions Index), který řadí země podle toho, jak moc se vyskytuje korupce v administrativních a politickch institucích.

Česká republika se připojila k Úmluvě OSN proti korupci

Důležité je také podotknout, že Česká republika se v listopadu 2013 stala 169. zemí, která se připojila k Úmluvě OSN proti korupci (UNCAC). Učinila tak jako předposlední členská země EU po osmi letech od přijetí Úmluvy.

Úmluva OSN proti korupci je jediným právním instrumentem pro boj s korupcí s celosvětovým rozsahem. Cílem této úmluvy je účinněji a efektivněji prosazovat a posilovat opatření k prevenci a potírání korupce, ale i prosazovat mezinárodní spolupráci při navrácení majetku získaného korupcí do země původu. Úmluva byla podepsána v roce 2003 a vstoupila v platnost dne 14. prosince 2005.

Česká republika dokončila proces ratifikace Úmluvy uložením ratifikačních listin v průběhu páté konference smluvních stran v Panamě. Stalo se tak až osm let poté, co Úmluva vstoupila v platnost. Oficiálním důvodem odkládání ratifikačního procesu v České republice bylo odmítání požadavku na zavedení trestní odpovědnosti právnických osob za korupční činy. Tento důvod padl v roce 2011 přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.

Ratifikace Úmluvy umožní nevládním organizacím opírat svůj tlak na přijetí protikorupčních opatření o principy mezinárodního práva. O nezastupitelné roli nevládních organizací při boji s korupcí svědčí i výrok Yuri Fedotova, výkonného ředitele Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC), na 5. konferenci smluvních stran, který prohlásil, že „potřebujeme silnou koalici vlád, firem, občanské společnosti, univerzit a médií, aby se bránili případům korupce a podporovali integritu.“Nevládní organizace by měly být proto do monitorovacího procesu zahrnuty“, dodává programový ředitel Transparency International Radim Bureš.
Součástí této Úmluvy je také unikátní monitorovací proces, který byl zaveden v roce 2009. Díky tomu byla poskytnuta pomoc 35 státům s úpravou jejich legislativy a bylo vyškoleno přes 1 400 expertů na boj s korupcí. Na půdě OSN probíhají pravidelná setkání odborníků za účelem kontroly a spolupráce na poli boje proti korupci.

Přestože je dokončení ratifikačního procesu České republiky úspěchem, celosvětová síť poboček Transparency International kritizuje nízkou úroveň vynutitelnosti opatření zaváděných Úmluvou. Ostatní mezinárodní protikorupční instrumenty, např. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj či Rady Evropy obsahují silnější nástroje kontroly jejich naplňování. Dalším problémem je nedostatek transparentnosti ohledně monitorovacího procesu ve většině zemí. Například v 60 procentech zemí smluvních stran vláda nevydala žádné veřejné prohlášení ohledně tohoto procesu a stejně tak chybí informace pro veřejnost ohledně konkrétních kroků, které vlády provádí na poli boje proti korupci.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *