EY: Téměř každý druhý projekt se v Česku prodraží nebo nabere zpoždění

V České republice i na Slovensku je běžné, že projekty jsou plánované v kratších termínech a s menšími náklady, než jak se je ve skutečnosti daří realizovat. Hlavními důvody jsou změny v rozsahu projektů kvůli nesprávnému počátečnímu vymezení (38 %), nedostatečné personální kapacity (36 %), nedostatečná podpora vrcholového managementu (35 %) nebo rozdílné očekávání výstupů (32 %), tedy převážně důvody interní. Důsledky externích změn se naopak daří předvídat v celých 70 % případů. Vyplývá to z osmého ročníku průzkumu projektového řízení, který zpracovala společnost EY.

  • Nejčastěji realizovanými projekty českých a slovenských firem jsou modernizace IT (60 %), vývoj nebo uvádění nového produktu (51 %) nebo restrukturalizace a reorganizace (35 %)

  • Nejvíce problémovými projekty (33 %) bývají modernizace IT, naopak poměrně úspěšně se firmám daří uskutečňovat projekty na snižování nákladů

  • Odměna projektových manažerů často není navázána na úspěšnost projektového řízení (43 %)

  • Pro hodnocení projektů společnosti využívají kvalitativní i kvantitativní kritéria, málokdy však jejich kombinaci

  • Řada firem se neumí poučit ze svých předchozích chyb při realizaci projektů

V číslech

57 % projektů bylo v roce 2013 dokončeno v termínu i v rámci plánovaného rozpočtu. 27 % bylo dokončeno po termínu a 20 % se prodražilo oproti původnímu rozpočtu. Každý třetí se zdrží o více než 20 % ve srovnání s plánovaným časem, každý šestý se prodraží o 20 % a více alokovaných financí.

V řadě případů se dokonce předem předpokládá, že plánované náklady a termíny nebudou dodrženy. U konkrétních infrastrukturních projektů například 88 % respondentů z České republiky nevěří, že bude dálnice D1 opravena řádně a včas. Jen polovina slovenských účastníků průzkumu pak věří, že je Slovensko společně s Polskem schopné po projektové stránce uspořádat Zimní olympijské hry.

Záměr a připravenost důsledně projekty řídit je nejsilnější na počátku, firmy obvykle zpracovávají harmonogram projektu, nákladový rozpočet i celkové ekonomické posouzení. Využití těchto nástrojů ve většině případů meziročně mírně roste. V průběhu projektů však míra intenzita používání nástrojů řízení klesá.

24 % společností vůbec nevyhodnocuje přidanou hodnotu projektů. Z průzkumu je patrné, že firmy, u kterých chybí monitorování a vyhodnocování stavu projektů, si neberou ponaučení z chyb a často je opakují.

A co zpětná vazba zákazníků?

„Mezi nejčastější hodnotící kritéria úspěšnosti patří včasnost dokončení, dodržení plánovaného rozpočtu a splnění interně stanovených očekávání. Na zpětnou vazbu od zákazníků se však často v záplavě projektových úkolů zapomíná,“ říká Petr Knap, partner oddělení podnikového poradenství společnosti EY.

Přesto jsou firmy se svými výkony relativně spokojené. 65 % společností si myslí, že jejich projektové řízení je srovnatelné s průměrem v daném odvětví nebo lepší a je dostatečné pro jejich účely. 35 % z nich ale hned dodává, že projektové řízení bude třeba vzhledem k budoucím potřebám zlepšit. Respondenti potvrzují, že nároky na řízení projektů se zvyšují, roste komplexnost projektů, množství stakeholderů a komplikovanost požadavků.

Projekty ve firmách mají obvykle rozpočet 40 tisíc eur a víc, projektů pod 5 000 eur je naprosté minimum. Nejčastěji se týkají modernizace IT včetně systémové integrace a také vývoje nových produktů či služeb. Obvykle trvají rok a více.

Nejčastěji využívanými standardy a metodikami projektového řízení jsou PMI (38 %), PRINCE2 (21 %) a Six Sigma (13 %). Daleko nejčastěji používaným softwarem pro projektové řízení je MS Project (62 %).

Ve 30 % případů je ve funkci projektového manažera specialista nebo vedoucí oddělení. Počet „skutečných“ projektových manažerů roste na aktuálních 57 %.

Projektoví specialisté nejčastěji pracují na dvou až třech projektech najednou, 43 % z nich nemá odměnu navázanou na úspěšnost projektového řízení.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *