Gynekolog varuje: Věk českých prvorodiček se neustále zvyšuje

Ačkoli je ideální biologický věk prvorodičky na hranici 25 let, statistiky dokazují značně odlišnou realitu. Průměrný věk žen – prvorodiček se každoročně zvyšuje, přestože vyšší věk budoucích matek doprovází řada závažných zdravotních komplikací u nich i dítěte.

Podle sexuologa a gynekologa MUDr. Pavla Turčana mohou tyto ženy například onemocnět cukrovkou, mít porodní a poporodní problémy a je u nich také vyšší riziko potratu. Navíc jsou častěji ohroženy také eklampsií, která může vyústit až v kóma či dokonce smrt.

Optimální věk prvorodičky je do 25 let, reálně je však průměrný věk skoro 28 let

Za optimální věk pro početí prvního dítěte se u ženy uvádí rozpětí od 20 do 29 let. V tomto čase je totiž žena nejplodnější a existuje také relativně nízké riziko, že počne potomka s vrozenou genetickou vadou. Zcela nejideálnější je pak vzhledem k nízkému nebezpečí potratu či předčasného porodu věk do 25 let.

Přesto se reálný průměrný věk prvorodiček této hranici stále více vzdaluje. I když už to neprobíhá tak skokově, jako například před 15 či 20 lety, stále však každým rokem věk těchto žen roste. Zatímco v roce 2000 měla česká prvorodička v průměru 24,9 let, v roce 2012 už byl tento věk na hodnotě 27,9. Od roku 2007 narůstá prakticky o 0,1 – 0,2 roku za každých 12 měsíců.

Starším prvorodičkám hrozí eklampsie a cukrovka, dětem zase vrozené vady

Spolu s přibývajícím věkem prvorodičky rostou samozřejmě zdravotní rizika. Pokud se ženě vůbec podaří počít dítě, hrozí zde zejména vznik vrozených vad. Je to dáno především tím, že všechna vajíčka u ženy vznikla již v nitroděložním vývoji a nová dále nevznikají, již pouze dozrávají. S přibývajícími roky tedy logicky stoupá riziko poškození genetické informace ve vajíčku, čímž právě stoupá riziko vrozené vady.

Zdravotní nebezpečí se však vážou také k samotným matkám, kterým kupříkladu hrozí komplikace typu preeklampsie. Jedná se o otoky, bílkovinu v moči a vysoký tlak. To může vést až do stavu takzvané eklampsie, který rodičku může ohrožovat na životě. V případě eklampsie totiž dochází k silným křečím a stahům svalů celého těla, které mohou vyústit komatem či dokonce i smrtí.

O něco častěji se pak vyskytuje těhotenská cukrovka. Rizikovější je však i samotný porod a stoupá i počet komplikací v poporodním období. Mnohem častěji dochází u starších prvorodiček také k samovolnému potratu.

Ženy čas otěhotnění posouvají, klimakterium však nepočká

Doprovodnou otázkou pozdního prvního těhotenství je také nástup klimakteria. Ženy si často neuvědomují, že ačkoliv o věku početí prvního dítěte mohou částečně samy rozhodovat, klimakterium nastoupí bez ptaní. Biologické hodiny jsou pro ženy v tomto velmi neúprosné.

Samozřejmě se dá například přírodními prostředky typu Sarapis mensis či Sarapis soja nástup klimakteria do značné míry zpříjemnit či do jisté míry podpořit schopnost otěhotnět i v období klesající plodnosti, klimakterium jako takové však nic výrazněji neoddálí. V praxi to znamená, že pokud budou ženy s těhotenstvím příliš otálet, je možné, že namísto mateřství budou nuceny řešit klimakterium.

Často se setkávám také s mylnými představami o účincích hormonální antikoncepce. Řada žen se domnívá, že pokud budou užívat pilulky, které zabraňují dozrávání vajíček, tak si zásobu ušetří do budoucna a plodné období si tím pádem prodlouží. To je však velmi scestné a nepravdivé. K úbytku vajíček totiž nedochází pouze jejich dozráváním – odumírají rovněž samy, s přibývajícím věkem ženy.

Výrazně bych doporučil, aby se ženy snažily neodkládat těhotenství až do pozdějšího věku. Čím vyšší věk, tím častější komplikace. A čím vyšší věk, tím řešení vyvstalých problémů trvá déle, a to již i v mladším věku často trvá i 2 roky. Pokud se žena rozhodne otěhotnět ve 35 letech, může se tedy také stát, že zůstane bezdětnou. Proto bych jako naprosto krajní věk doporučil 32 let, který se v praxi ještě ukazuje jako dostatečný pro případ řešení komplikací.

 Autor komentáře: 

PT

MUDr. Pavel Turčan

Gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan vystudoval obor všeobecné lékařství na lékařské fakultě Univerzity Karlovy Hradec Králové. Po studiu složil atestaci v oboru gynekologie a porodnictví prvního i druhého stupně a následně rovněž v oboru sexuologie. Dnes je zároveň členem mnoha odborných organizací, například Sexuologické společnosti, České společnosti pro menopausu a andropausu, České gynekologické a porodnické společnosti či Mezinárodní společnosti pro sexuální medicínu.

 

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *