Internet a hledání informací o zdraví. Jak je na tom ČR?

Státní ústav pro kontrolu léčiv informoval o výsledcích průzkumu realizovaného v březnu 2013 mezi odbornou a laickou veřejností, který se týkal zdrojů a využívání informací v oblasti léčiv. Prostřednictvím průzkumu oslovil 1000 lékařů, 1000 lékárníků a 1500 občanů (pacientů) napříč celou ČR. Kde tedy vlastně Češi hledají informace o zdraví?

LÉKAŘI

  • Informace o lécích obecně získávají lékaři nejčastěji prostřednictvím internetu, odborné literatury a odborných časopisů, od zástupců farmaceutických společností a na seminářích, školeních a kongresech.
  • Internet používá 94 % lékařů. (více o užití ICT v českém zdravotnictví zde)
  • Informace na seminářích získávají častěji soukromí lékaři a lékaři čistě ambulantní. Stejně tak soukromí lékaři nadprůměrně využívají k získávání informací Internet, obchodní zástupce farmaceutických firem a odborné časopisy.

  • Lékaři nemocniční výrazně častěji využívají pro hledání informací systém AISLP.

  • Vliv návštěv farmaceutických reprezentantů na preskripci připouští 73 % lékařů; 31 % k jejich doporučením přihlíží, 42 % lékařů k doporučením sice přihlíží, ale pouze výjimečně a 27 % doporučení zástupců nebere v úvahu.
  • S podezřením na nežádoucí účinek léku se již někdy setkalo 73 % lékařů, z nich pak přibližně polovina (53 %) tuto informaci dále nepředává, ale vše řeší jen s pacientem, 29 % zaslalo hlášení SÚKL a 18 % předalo tuto informaci držiteli registrace.
  • Naprostá většina lékařů (95 %) při preskripci léku zvažuje i interakce s dalšími léky a pacienta se doptává, jaké léky, ať už na recept, či volně prodejné, užívá; 86 % lékařů se ptá pacientů vždy, 9 % se doptává občas.

x

LÉKÁRNÍCI

  • Informace o lécích obecně lékárníci nejčastěji vyhledávají v informačním systému AISLP (71 %), na internetu a v odborné literatuře a časopisech.
  • Informační systém AISLP je častěji využíván lékárníky z lékáren s šesti a více zaměstnanci (6-10 zaměstnanců v lékárně – 75 %) a lékárníky s délkou praxe do 10 let (86 % ).
  • Internet obecně používá 99 % lékárníků.
  • S podezřením na nežádoucí účinek léku se někdy setkalo 57 % lékárníků, přičemž necelé dvě třetiny (65 %) z nich tuto informaci dále nepředaly a vše řešily jen s pacientem. Necelá čtvrtina lékárníků (23 %), která se setkala s podezřením na nežádoucí účinek léku, zaslala hlášení SÚKL, 12 % předalo tuto informaci držiteli registrace.
  • Většina lékárníků zastává názor, že česká veřejnost je dostatečně informována o možnosti odevzdat nepoužitá léčiva v lékárně (ano 42 %, spíše ano 42 %). Osobně přebírá nepoužitá léčiva od zákazníků 89 % lékárníků, 7 % nabízí možnost vhození do zapečetěného kontejneru a 4 % do nezapečetěného.

xx

 

VEŘEJNOST

  • Veřejnost nejčastěji získává informace o lécích při osobním kontaktu s daným odborníkem. Konkrétně více než třetina lidí (37 %) získá potřebné informace přímo od lékaře, každý desátý (9 %) pak od lékárníka. Příbalový leták využívá jako zdroj informací téměř každý třetí občan (28 %).
  • Přímo u lékaře získávají častěji informace starší lidé (60 let a více, 70 %). Naopak nejmladší občané (do 29 let) přiznávají, že je pro ně častějším zdrojem informací příbalový leták (34 %) anebo reklama v televizi (12 %). Příbalový leták je i častěji zdrojem informací pro lidi s vysokoškolským vzděláním (41 %).
  • Lidé ve snaze informovat se o lécích využívají stejné zdroje informací jako před rokem. Jediná výraznější změna se týká nižšího využívání internetu (o čtyři procentní body).
  • Oproti roku 2012 se podíl lidí, kupujících léky na internetu, výrazně nezměnil. Dva z pěti uživatelů internetu kupují léky prostřednictvím tohoto média.
  • Pokud lidé užívají neznámý lék, v drtivé většině případů se seznámí s příbalovým letákem. Tuto skutečnost deklaruje 98 % obyvatel České republiky.
  • Zkušenost s nežádoucími účinky léků (u sebe anebo blízkých) má necelá polovina respondentů (45 %). Jedná se o méně obyvatel ČR než v roce 2012 (51 %).
  • Doma skladuje nepoužívané léky 38 % obyvatel ČR. Skladování nepoužitého léku lidé nejčastěji vysvětlují tím, že jim doma léky zbyly v důsledku změny léčby (51 %), anebo tím, že mají léky tzv. do zásoby (34 %).

xxx

 

Mezinárodní srovnání

Podle statistik Eurostatu a Českého statistického úřadu však v České republice vyhledávala v roce 2010 na internetu informace o zdraví pouze necelá třetina (31 %) jeho uživatelů, což nás řadí na poslední místo mezi všemi státy EU27. Společně s námi je na chvostu Bulharsko a Spojené království (UK). Mezi země, které vykázaly v roce 2010 nejvyšší podíly za využívání internetu k danému účelu v rámci populace uživatelů internetu, řadíme Finsko (67 %) Lucembursko (65 %), Maďarsko (65 %) či Slovinsko (64 %). V průměru evropské sedmadvacítky vyhledával informace o zdraví na internetu téměř každý druhý uživatel internetu (49 %). Zaměříme-li se na podíly z celkové populace daného státu, pak zaujímá ČR mezi státy Evropské Unie 25. místo s podílem 21 %, průměr EU27 činil v roce 2010 za celkovou populaci 34 %. Dominují Lucembursko, Finsko, Dánsko a Nizozemsko s podíly 50–60 % z celkového počtu tamních obyvatel.
V rámci všech zemí EU27 dominují ve využívání internetu k vyhledávání informací velmi výrazně ženy. Muži, kteří používají internet, se jeho pomocí věnují vyhledávání daných informací nejvíce v Lucembursku a Finsku, kde se podíly pohybují okolo 60 %. Naopak na úroveň pouhých 20 % se dostaly pouze dvě země – Bulharsko a Česká republika. Průměr za 27 zemí Evropské unie činil 43 %.
Uživatelky internetu se v roce 2010 dané internetové činnosti věnovaly nejvíce opět ve Finsku a také ve Slovinsku a Maďarsku, kdy podíly v těchto zemích přesahují 70 %. Česká republika zaujala podílem 48 % předposlední místo mezi státy EU27. Průměr EU27 je oproti České republice vyšší o 12 procentních bodů. Mezi země, kde ženy dominují v dané internetové činnosti nad muži nejvyšším rozdílem, řadíme Lotyšsko, Českou republiku, Litvu a Estonsko – rozdíl podílů činí mezi 24–37 procentními body.
S výjimkou Finska a Malty jsou informace o zdraví vyhledávány na internetu více ze strany starších než mladších uživatelů internetu. Mezi uživateli internetu ve věkové skupině 65–74 let vyhledávali informace o zdraví nejvíce uživatelé internetu v Rumunsku (86 %), Maďarsku (71 %) či Portugalsku (68 %). Česká republika zaujala podílem 51 % mezi sledovanými evropskými státy 16. příčku. Nejnižší podíly uživatelů internetu ve věku 65–74 let, kteří jej využívají i k vyhledávání informací o zdraví, vykázaly Malta (38 %), Spojené království (37 %) a Irsko (36 %).
Ve sledované skupině uživatelů internetu ve věku 16–24 let jsou podíly za danou internetovou činnost obecně nižší, než za věkovou skupinu nejstarší. V roce 2010 dominovali ve vyhledávání informací o zdraví mladí uživatelé internetu ve Finsku a v Portugalsku podíly lehce přes 60 %, průměr Evropské unie činil 38 %. Na opačném konci se s podíly pod 30 % za mladé uživatele internetu nacházejí opět Spojené království, dále pak Kypr, Bulharsko a Česká republika.
Zdroj grafů: www.sukl.cz.
Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *