Jak jsou využívány informační technologie v českém zdravotnictví?

Informační technologie v Českém zdravotnictví mapuje každoročně Český statistický úřad, ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky, a to již od roku 2003. Provádí průzkum za pomoci ročního výkazu E(MZ) 4-01, který je zasílán všem zdravotnickým zařízením v České republice. Jaké byly výsledky roku 2011?

1. Vybavenost informačními technologiemi

V roce 2011 bylo osobním počítačem vybaveno 9 z 10 samostatných ordinací lékaře, z nichž 8 mělo současně připojení k internetu. Kvalita připojení však nebyla, ani v roce 2011, vysoká, neboť pouze 5 z 10 ordinací bylo připojeno k internetu vysokorychlostně. V případě lékáren je však situace lepší. Téměř všechny lékárny měly v roce 2011 osobní počítač s připojením k internetu, přičemž 8 z 10 lékáren mělo současně vysokorychlostní internetové připojení.  Přesto byl zaznamenán, od roku 2006, nárůst vysokorychlostního připojení o téměř 20 procentních bodů.

Vlastní webové stránky měla v roce 2011 téměř polovina (47 %) lékáren, avšak necelá čtvrtina (23 %) samostatných ordinací lékaře. Také u tohoto indikátoru došlo, od roku 2006, k nárůstu podílu zdravotnických zařízení využívající tuto technologii. Jak u lékáren tak u samostatných ordinací lékaře se v průběhu posledních 5 let jejich počet s webovými stránkami přibližně zdvojnásobil.

Obecně lze tvrdit, že vybavenost ordinací a lékáren sledovanými informačními technologiemi (mimo webových stránek) vykazuje kraj od kraje minimální rozdíly. Závislost míry vybavenosti IT na poloze kraje tudíž nebyla zaznamenána. V případě vlastnictví webových stránek jsou rozdíly mezi jednotlivými kraji znatelnější. Nejvyšší podíl samostatných ordinací lékaře s webovou stránkou byl nalezen v Praze (30 %), naopak nejnižší na Vysočině a v Jihočeském kraji (17 %).

graf1

.

2. Rozdíly v ordinacích

Ve vybavenosti a využívání informačních technologií však existují rozdíly napříč jednotlivými typy samostatných ordinací lékaře. Z celého šetření vycházejí nejlépe gynekologové, naopak rezervy vykazují zubní lékaři.

graf2

.

3. Internetová komunikace a vyhledávání informací

V roce 2011 komunikovalo prostřednictvím elektronické pošty 8 z 10 samostatných ordinací lékaře a téměř všechny lékárny (97 %). Internetová komunikace zaznamenává od roku 2006 pozvolný nárůst. Pokud se zaměříme na to, s kým zdravotnická zařízení komunikovala, zjistíme, že v roce 2011 samostatné ordinace lékaře v nejvyšší míře komunikovaly prostřednictvím elektronické pošty se zdravotními pojišťovnami (62 %) a obchodními partnery (55 %). S jinými zdravotnickými zařízeními komunikovala prostřednictvím elektronické pošty 50 % ordinací. 41 % si vyměňovalo elektronickou poštu s pacienty a 19 % s lékárnami.

U lékáren vedla elektronická komunikace s obchodními partnery (95 %). Téměř 85 % lékáren dále komunikovalo se zdravotními pojišťovnami, 77 % s jinými lékárnami a 70 % se zdravotnickými zařízeními. Pouze 59 % lékáren si vyměňovalo informace elektronickou cestou s pacienty/veřejností.

Zdravotnické informace na internetu vyhledávalo v roce 2011 taktéž 8 z 10 samostatných ordinací lékaře a většina lékáren (97 %), jejichž podíl byl velmi vysoký již v roce 2006 (92 %). Mezi samostatnými ordinacemi lékaře dominují vyhledávané informace z oblasti praktické medicíny (67 %), farmaceutické informace hledalo na internetu 65 % ordinací a informace o teoretické medicíně pak 64 % z nich. Nejčastěji vyhledávanými informacemi ze strany lékáren byly v roce 2011 farmaceutické informace, ty vyhledávalo na internetu 95 % z nich. Informace o teoretické medicíně vyhledávalo 53 % a o praktické medicíně 49 % lékáren.

graf2

Internet za účelem elektronické komunikace je hojně využíván v rámci všech uvedených typů samostatných ordinací – podíly za tuto internetovou činnost se pohybují za rok 2011 okolo 77 %. Nejvyššího podílu 83 %, dosáhly v roce 2011 ordinace gynekologů. Nejméně se ve zmiňovaném roce dané činnosti věnovaly ordinace zubních lékařů (73 %).

graf2

Také vyhledávání zdravotnických informací na internetu je mezi jednotlivými typy samostatných ordinací lékaře běžnou záležitostí, a to ještě více rozšířenou než elektronická komunikace. V roce 2011 byly tyto informace nejvyšší měrou vyhledávány opět gynekology, nejnižší (ale i tak značný) podíl 72 % zaznamenali zubní lékaři.

graf2

.

4. Mezinárodní srovnání

V roce 2007 bylo v průměru EU27 vybaveno počítačem 87 % ordinací praktického lékaře. V mnoha evropských zemích má počítač 100 % ordinací praktických lékařů, nebo se ke 100 % vybavenosti počítačem alespoň přibližují. Na základě metodiky mezinárodního šetření lze konstatovat, že Česká republika se s 82 % ordinací praktického lékaře vybavenými počítačem nachází pět procentních bodů pod průměrem evropské sedmadvacítky. Nejméně ordinací praktického lékaře majících osobní počítač byl v roce 2007 zaznamenán na Kypru (69 %), v Rumunsku (66 %), na Maltě (65 %) a v Litvě (57 %).

Nelze předpokládat, že většina ordinací majících počítač má také připojení na internet, tento stav nastává pouze v několika zemích, kdy ve Finsku, Estonsku, Švédsku, Dánsku, Nizozemsku a na Islandu bylo v roce 2007 k internetu připojeno více jak 90 % ordinací praktického lékaře. Oproti tomu například na Slovensku, v Maďarsku a Bulharsku mělo osobní počítač ve své ordinaci okolo 98 % praktických lékařů, k internetu však v těchto zemích nebyla připojena ani polovina z nich. Nízkých podílů ordinací připojených k internetu dosahovalo ve zmiňovaném roce také Španělsko, Rumunsko a Litva, kde však nebyly rozdíly mezi procentem ordinací s počítačem a internetem tak významné jako v předchozích případech. V Litvě mělo dokonce 57 % ordinací praktického lékaře osobní počítač a k internetu zde bylo připojeno 52 % ordinací tohoto typu. V průměru EU mělo internet v ordinaci 69 % praktických lékařů.
Nejvyšší podíl vysokorychlostně připojených ordinací praktického lékaře byl v roce 2007 zaznamenán ve Finsku, Dánsku a Švédsku, kde je takto připojeno okolo 90 % ordinací. V průměru evropské sedmadvacítky mělo vysokorychlostní připojení 48 % ordinací praktického lékaře. Nejmenší zastoupení ordinací praktického lékaře s vysokorychlostním připojením k internetu se nacházelo v Bulharsku (23 %), na Slovensku (15 %) a zcela dle očekávání také v Rumunsku, kde činil podíl takto připojených ordinací pouhých 5 %.

Česká republika se může pochlubit více než sedmdesáti procentním pokrytím.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *