Jaké aktivity se vlastně dějí v oblasti eHealth?

Na konferenci eHealth Day 2014 se hovořilo o českém elektronickém zdravotnictví. Martin Zeman z České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně se zde snažil představit aktivity, jež aktuálně pod taktovkou ČLS JEP a směrem k elektronickému zdravotnictví probíhají. Rok 2013 však již v úvodu zhodnotil jako takzvané směřování k chaosu, kde navíc veškeré projekty elektronického zdravotnictví MZ ČR zahájené v roce 2012 zmizely.

Aktuální pohled: co je s minulými projekty?

Česká lékařská společnost se, i přes nepříliš pozitivní stav elektronizace zdravotnictví v roce 2013 a nyní i s počátkem roku 2014, snažila v předešlém roce o vzchopení části odborné veřejnosti. Její aktivity byly poháněny y zejména dotazy, co se vlastně stalo s již započatými projekty, mezi než se řadí třeba epSOS, SNOMED, ePreskripce či třeba eNeschopenka. „Současný stav hodnotíme jako jakési direktivní směřování k polovičatosti. Co to znamená? Projekty se spouští, ale žádný z nich nemá jasný směr a nelze v souvislosti s ním evidovat žádný posun. Neustále něco nového nařizujeme, většinou však právě tyto povinné kroky neslouží dobře těm, kteří s nimi mají pracovat a využívat jich. Problémem je absolutně nekoordinované využívání finančních příležitostí,“ hodnotí současný stav Martin Zeman. Jako negativum vnímá také fakt, že ministerstvo zdravotnictví bylo vyzýváno k intenzivnímu zapojení odborné veřejnosti, zejména lékařů, do přípravy i realizace projektů, ale odborná veřejnost byla spíše roztříštěna do velkého množství malých i větších různorodých subjektů. „Pociťovali jsme škodlivou kritickou závislost vývoje elektronického zdravotnictví na střídání vlád a ministrů zdravotnictví,“ dodává Zeman.

Iniciativy pro podporu elektronizace

Jako jednu z pozitivních akcí fungujících pro elektronizaci zmínil Zeman vznik Pracovní skupiny pro elektronické zdravotnictví ČLS JEP, jež byla ustavena dne 15. května 2013 předsednictvem České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Její osazenstvo sestává ze zástupců odborné lékařské i nelékařské veřejnosti – zde se tedy odráží snaha o požadavek vyváženosti. Skupina pak spolupracuje s lidmi směřujícími nejen k samotné elektronizaci, ale i těmi, kteří jsou zaujatí a aktivní při práci ve sféře zdravotnictví obecně. Patří mezi ně napříkald zástupci WHO.

Pracovní skupina nyní aktivně prosazuje koordinovaný postup odborné veřejnosti v oblasti elektronického zdravotnictví s cílem podílet se na tvorbě určité společné vize a koncepce elektronického zdravotnictví vycházející ze znalosti reálných potřeb jeho uživatelů. Kromě toho také koordinuje aktivity odborných společností ČLS JEP v oblasti elektronického zdravotnictví v rámci ČLS JEP i navenek. Důležitým bodem je podpora účelného zavádění mezinárodních norem pro standardizaci a interoperabilitu elektronického zdravotnictví. V neposlední řadě skupina koordinuje součinnost odborných společností  ČLS JEP při zajištění odborné garance ČLS JEP vůči Ministerstvu zdravotnictví ČR, zejména za Národní číselník laboratorních položek a Datový standard Ministerstva zdravotnictví ČR.

Národní platforma

Jedním z důležitých krůčků společnosti byla i spolupráce na Platformě pro elektronické zdravotnictví v ČR. “ Dne 16.října 2013 se poprvé sešli zástupci naší společnosti s dalšími důležitými objekty v této sféře, kam patří třeba ICT UNIE, České národní fórum pro eHealth, Národní telemedicínské centrum či třeba MEDTEL. Rozhodli jsme se společně zahájit koordinovaný postup odborné veřejnosti v oblasti elektronického zdravotnictví s cílem podílet se na tvorbě společné vize a koncepce elektronického zdravotnictví, vycházející ze znalosti reálných potřeb jeho uživatelů. Naším cílem bylo také vyzvat ke spolupráci všechny subjekty v ČR, jež mají zájem na rozvoji eHealth i zdravotnictví obecně,“ komentuje Zeman.

Členové Platformy společně připravili a v prosinci 2013 signovali Memorandum o spolupráci při vytváření Národního plánu rozvoje elektronického zdravotnictví. Národní plán má být souhrnem priorit při rozvoji využívání informačních a komunikačních technologií ve zdravotnictví, popisujícím jednotlivé potřeby a cíle i vazby mezi nimi, včetně způsobů jejich naplnění a dosažení.  Nezbytná je i široká podpora ze strany odborné i občanské veřejnosti, a proto musí uvedený plán vznikat v úzké spolupráci odborníků a uživatelů služeb (lékaři a další odborní pracovníci, pacienti, zástupci
úřadů apod.). Stejně tak by měl v maximální možné míře reflektovat budování eGovernmentu a sdílet nejen již vytvořenou, ale i plánovanou
infrastrukturu.

V lednu 2014 se k signatářům Memoranda  připojila ještě i Kancelář WHO v České republice a Česká asociace sester. Text Memoranda je k dispozici na
internetových stránkách signatářů.

Co bude dál?

Členové Platformy se nadále scházejí minimálně 1x měsíčně nad aktuálními problémy elektronického zdravotnictví v ČR a koordinují své další kroky. Mezi první společné kroky signatářů platí zejména nabídka spolupráce Ministerstvu zdravotnictví ČR, příprava odborných stanovisek k aktuálním projektům v oblastí eHealth, organizování a zapojení se do odborných konferencí, seminářů a workshopů či v neposlední řadě navázání co nejširší spolupráce s dalšími subjekty. Konkrétně Pracovní skupina pro elektronické zdravotnictví ČLS JEP aktuálně připravuje stanoviska například k projektu elektronické neschopenky, projektu elektronické preskripce, identifikaci zdravotnického pracovníka či datovým standardům pro výměnu informací ve zdravotnictví. Po vypořádání připomínek uvnitř ČLS JEP budou stanoviska dále připomínkována signatáři Memoranda o spolupráci při vytváření Národního plánu rozvoje elektronického zdravotnictví a následně vhodným způsobem zveřejněna a komunikována se zainteresovanými subjekty.

 

 

 

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *