Kdo všechno je eHealth? Rozhodně nejen nemocnice…

V souvislosti s elektronizací české zdravotnické sféry jsou nejčastěji zmiňovány nemocnice. Mají přece své obsáhlé nemocniční informační systémy a  celou řadu odborníků. Mnohdy se tak úplně zapomíná na roli ambulantních lékařů, případně pojišťoven a pacientů. Jsou přitom neméně důležitou součástí tohoto pojmu, už jen proto, že k nim a od nich plyne většina peněz ve zdravotnictví.

Čísla jako důkaz

eHealth neboli elektronické zdravotnictví je velmi žhavým tématem posledních dní. Na zářijovou pražskou konferenci věnovanou kontroverznímu a stále neukotvenému pojmu i tématu navázala veřejná soutěž vyhlášená ministerstvem zdravotnictví. Velmi často však v souvislosti s tímto pojmem padá pouze pojem nemocnic. Přitom rozdělení financí v českém zdravotnictví ukazuje, že tou jedinou dominantou nejsou jenom české nemocnice…

Tři čtvrtiny výdajů našeho veřejného zdravotnictví platí pojišťovny. Pouze jedna koruna ze stovky Kč nákladů jde na vrub soukromému pojištění, neziskovým organizacím nebo platbám od zaměstnavatelů (třeba na preventivní prohlídky). Nejvíc rostou náklady na nemoci oběhové soustavy, na které ročně umírá v ČR nejvíce lidí. Zdravotní péče o ženy je dražší než o muže.

Země s nejvyšším podílem veřejných výdajů na zdravotnictví

Česká republika (86 %) spolu s Japonskem, Itálií a Tureckem patří tradičně k zemím s nejvyšším podílem veřejných výdajů na financování zdravotnictví. Největší část výdajů tvoří ve většině zemí ambulantní péče. Průměr zemí OECD dosahuje 33 % a za lůžkovou péči 29 %. V České republice dosáhly obě uvedené položky zhruba stejných hodnot pohybujících se v průměru na 33 %. Přestože podíl výdajů za léky a prostředky zdravotnické techniky od roku 2005 mírně klesá, tvořil v roce 2009 až 23 % celkových nákladů na zdravotní péči, přičemž průměr zemí OECD je 19 %.

Čísla Českého statistického úřadu zdůrazňují důležitost dalších cílových skupin, a to zejména ambulantních lékařů, v procesu elektronizace. Následující graf zase znázorňuje místo zdravotních pojišťoven, jež ve srovnávací struktuře výdajů dle zdrojů financování jednoznačně vedou.

Z veřejných rozpočtů pak není většinově financována pouze péče lůžková, ale také třeba podpůrné služby zdravotní péče nebo v menší míře zdravotní správa. Podle srovnání výdajů na zdravotnictví dle druhu péče ve vybraných zemích OECD za rok 2009 bylo například vynaloženo na lůžkovou péči 32 % výdajů oproti 34 % na péči ambulantní.

Řešitelé elektronizace českého zdravotnictví se zaměřují na nemocnice zejména proto, že v nich spatřují určitou „výhodu“. Nemocniční eHealth totiž přináší jednodušší vynucenost daného systému či propojení jednotlivých systémů v jeden funkční celek. Výhody větších nemocnic vidí v tom, že disponují komplexními informačními systémy. Používá se v nich takřka bez výjimky specializovaný informační systém, který obsáhne mnohem komplexnější problematiku – jeho součástí velmi často bývá i možnost vzdálené komunikace s praktickými lékaři a specialisty. A i ti mají v elektronizaci své stěžejní místo, stejně jako další subjekty, například laická veřejnost, správa nebo zdravotní pojišťovny. Vyřešení eHealth v konceptu nemocnic je sice dobrý krokem, ale stále pokrývá pouze přibližnou jednu třetinu problému jménem eHealth v českém prostředí.

Zdroj grafů: Český statistický úřad

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *