Klinické studie šetří státní kase až 625 milionů korun ročně.

Až 625 milionů korun ušetřily v loňském roce farmaceutické společnosti českému zdravotnictví, vyplývá ze studie Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). V rámci téměř 400 klinických studií provedených na území České republiky poskytly nemocnicím léčiva v hodnotě 625 milionů korun, další stamiliony putovaly do státní kasy ve formě poplatků spojených s realizací studií. Kromě rychlejšího přístupu pacientů k moderní léčbě a přenosu nových poznatků a technologií, je přínos klinických hodnocení také ekonomický. V budoucnu by ale státní rozpočet o tyto prostředky mohl přijít, realizátory lákají další evropské i mimoevropské země.

Klinické studie představují nedílnou součást vývoje nového léku. Během několikaletého testování, které předchází uvedení léku na trh, se prověřuje jeho účinnost a bezpečnost. Celý proces je přísně kontrolován státními regulatorními orgány a etickou komisí. „V loňském roce bylo inovativními společnostmi v České republice provedeno 382 klinických studií, nejčastěji ve fázi III, kdy se sledují účinky léku na velké skupině pacientů. Celkově do nich bylo zařazeno více než 26 000 pacientů, kteří tak získali bezplatný přístup k nejmodernější léčbě. Náklady na provádění klinických studií totiž plně hradí farmaceutické společnosti,“vysvětluje Jakub Dvořáček, výkonný ředitel AIFP.

Studie za miliardy

Jen za rok 2015 vydaly inovativní farmaceutické společnosti sdružené v AIFP 1,75 miliardy korun na realizaci klinických hodnocení v České republice. „Naši členové dodali zdravotnickým zařízením léčiva v hodnotě až 625 milionů korun. Podle studie, kterou jsme si nechali zpracovat, jim a potažmo tedy státní kase, ušetřili přibližně 600 milionů korun,“ upřesňuje Jakub Dvořáček a dodává: „Díky klinickým studiím tak například jedna velká fakultní nemocnice za léčiva uspořila až 67 milionů korun.“ Farmaceutické společnosti pak hradí nejen léky, ale poskytují zdravotnickým zařízením také kompenzaci za úkony a čas spojený s realizací klinických studií. Kolem 100 milionů korun ročně také zaplatí regulatorním úřadům na souvisejících poplatcích.

Přímé odvody do veřejných rozpočtů, úspory výdajů veřejného zdravotnictví nebo nepřímý vliv na zaměstnanost, to jsou jen některé z ekonomických přínosů klinických studií. „Tuzemští pacienti díky nim získávají přístup k nejmodernější léčbě. Také pro nás, lékaře a výzkumníky, přinášejí mnohé výhody. Přicházíme do kontaktu s nejnovějšími poznatky medicíny, seznamujeme se s novými technologiemi a pro zdravotnická pracoviště je účast na studii prestižní záležitostí,“ říká MUDr. Jiří Škopek, Ph.D., lékař z Thomayerovy nemocnice. Jen loni se do studií zapojilo na 2 300 výzkumných týmů.

Odliv klinických studií

V budoucnu ale hrozí, že by Česká republika o benefity spojené s prováděním klinických studií mohla přijít. „Zvyšuje se konkurence mezi evropskými zeměmi, nastupuje trend přesouvání realizace klinických hodnocení do mimoevropských zemí. Počet žádostí o provedení studií na našem území se snižuje,“ komentuje aktuální trendy Jakub Dvořáček. Realizátory klinických hodnocení může od výběru České republiky odradit složitost regulatorního prostředí a přílišná administrativní náročnost. „Je v našem zájmu motivovat realizátory k provádění studií u nás. Kromě jiného studie zvyšují prestiž České republiky ve světě výzkumu a vývoje. Připravujeme proto legislativu, která by měla zjednodušit administrativu spojenou s jejich schvalováním,“doplňuje Tom Philipp, náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní pojištění a zdravotní péči.

Zdroj:
Článek byl publikován na oficiálním webu AIFP.