Martin Beneš hájil na eHealth Day elektronické recepty

Martin Beneš, v pořadí druhý provozovatel e-preskripce v českém prostředí od roku 2005, prezentoval na únorové pražské konferenci o elektronickém zdravotnictví svůj názor na elektronické recepty. V letech 2006 – 2009 působil střídavě jako spoluřešitel výzkumného projektu e-preskripce, vedoucí pracovní skupiny e-preksripce Mezires. komise pro e-zdravotnictví či odpovědný řešitel projektu implementace e-preskripce.

Názory na elektronické recepty, které již byly schváleny k blízkému povinnému zavedení a fungování, jsou velmi různé. Martin Beneš se tak snažil objasnit některá fakta i mýty o nich, ačkoliv někteří odborníci s ním do značné míry nesouhlasili. Snažil se zejména vyvrátit myšlenku o nefunkčnosti e-recpetů, a to hned několika fakty – elektronický recept byl dle jeho slov uveden do provozu již v prosinci roku 2008, ten úplně první pak vystaven 5. ledna 2009. Dodal, že všechny lékárenské softwary a více než patnáct tisíc  ambulantních softwarů má funkce eReceptu implementovány. Funkce pak implementovaly také všechny zdravotní pojišťovny a hradí léčivé přípravky předepsané či vydané na eRecept. „Elektronický recept si prošel stejně jako elektronické zdravotnictví svými dobrými a špatnými chvílemi. Nyní stojíme před zásadní legislativní změnou, tedy jeho zpoviněním. Promítne se jak do samotné oblasti e-preskripce, tak obecně do elektronizace zdravotnictví,“ uvedl na konferenci v pražském IKEMu. S povinnou epreskripcí však nesouhlasil, Česká republika totiž nemá dle jeho názoru na to, být v této oblasti, tedy v tzv. zpovinění, úplným průkopníkem.

Martin Beneš se věnoval také argumentu špatného fungování eReceptů v souvislosti se špatnou či dokonce žádnou kontrolou interakcí, duplicit či lékových profilů. Ve skutečnosti totiž nelze podle provozovatele ePreskripce bez úpravy zákona tyto funkce zprovoznit, protože podle zákonů lze nyní zatím pouze léky vydávat, předepisovat a kontrolovat. Zákon vlastně umožňuje přistupovat jednotlivě: lékaři k vydaným a hrazeným lékovým předpisům, lékárníkovi k předepsaným a hrazeným předpisům a zdravotním pojišťovnám k předpisům předepsaným a vydaným. Lehce se pak při své prezentace dotknul také financování ePreskripce, která podle něj není otázkou stamilionů, jak se často uvádí, ale agregované investiční a provozní náklady na ni činily k 31.1.2013 76 335 406,50 Kč.

„Není pravdou ani to, že data pacientů vlastní cizí člověk. Ve skutečnosti je správcem a provozovatelem systému eReceptu Česká republika, zpracovatelem vybraných agend jsou soukromoprávní subjekty, jednoznačně povinné chránit osobní údaje,“ řekl Beneš. „Elektronický recept je také rovnovážný s papírovým. Pln všechny funkce lékařského předpisu podle zákona č. 378/2007 Sb. a je obsahově identický s listinnou podobou včetně opakovacích papírových receptů a výpisů z papírových receptů,“ dodal.

Na připomínky, že eRecept nemá žádnou přidanou hodnotou reagoval Martin Beneš výčtem skutečností, kdy může lékař online sledovat čerpání rozpočtu na léky, lékárník nechybuje v předpisu medikace a je „hlídán“ na správnost výdeje a zdravotní pojišťovna kontroluje to, co bylo předepsáno a vydáno.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *