Média ve zdravotnictví 1: užívá je Česká republika?

Rozšíření informačních technologií v České republice má dlouhodobě vzrůstající charakter. S rozvojem informačních technologií se zvyšují i možnosti zdravotní péče. Nástupem médií se otevřely nové možnosti komunikace a distribuce informací, na které mohou reagovat instituce ve zdravotnictví.

V posledních desetiletích došlo k významnému rozvoji informačních technologií a k jejich pronikání do široké společnosti. Informační technologie nejsou dnes výsadou pouze odborníků či výzkumných ústavů, ale jsou každodenní součástí běžného života. Je samozřejmé, že tyto technologie mění možnosti dnešní medicíny, pohled na současné zdravotnictví a mění také očekávání pacientů. Aplikaci informačních technologií ve zdravotnictví se věnuje velká pozornost a využívá se jí v širokém rozsahu. Zahraniční zdravotnické konference však pravidelně zahrnují i témata jako  eHealth, mHealth, web 2.0, sémantický web, HCI a mnoho dalších nových témat.

Pro hodnocení využití nových technologií je třeba znát nejprve jejich obecné rozšíření ve společnosti a návyky uživatelů, které je třeba hodnotit obecně i specificky ve sledované oblasti. Z dat Českého statistického úřadu jasně vyplývá, že v období posledních sedmi let dochází v České republice k neustálému nárůstu domácností vybavených osobním počítačem, domácností s přístupem na internet, ale také ke zvyšování aktivity uživatelů na internetu či k vyššímu objemu nákupů realizovaných přes internet. V rámci mezinárodního srovnání dosahuje Česká republika průměru Evropské unie při hodnocení využívání internetu jednotlivci a mírného podprůměru Evropské unie při sledování domácností s osobním počítačem a s připojením k internetu.

Ze zahraničních výzkumů zaměřených na využívání internetu napříč generacemi vyplývá, že chování příslušníků různých věkových skupin se liší. Starší generace hůře měnící své návyky využívají technologicky starší prostředky jako email, vyhledavače či zpravodajské servery. Mladší generace naopak dávají přednost sociálním sítím, vyhledávání informací na nich, online videu a krátkým zprávám (mikroblogy). Rozdíly jsou také v oblibě hardwaru, kdy mladší generace preferují mobilitu a nároky kladené na přístroje jsou vyšší, starší generace naopak preferují stolní počítače z důvodu pohodlí a jejich nároky na hardware nejsou tak vysoké.

V České republice jsou výsledky šetření velmi podobné. Mladší generace upřednostňují využívání IT technologií ve větší míře a je zde patrný výrazný rozdíl v počtu uživatelů jak osobního počítače, tak i internetu oproti starším věkovým skupinám. Se zajímavým výsledkem přišla studie Digitální dospělost od AVG, která se zaměřila na využívání IT technologií dětmi. Výsledky této studie řadí Českou republiku na první místo ve vlastnictví smartphonů u věkové kategorie od 10 do 13 let.

V oblasti zdravotnictví v České republice je možné pozorovat vzestupný trend, kdy v dnešní době jsou téměř všechny ordinace a lékárny vybaveny osobním počítačem a velká část disponuje připojením na internet.

 Mezi aktivitami uživatelů na internetu hraje nezanedbatelnou úlohu i vyhledávání informací o zdraví. V České republice se podíl této aktivity postupně zvyšuje a v roce 2011 zhruba 44 % uživatelů na internetu někdy vyhledávalo informace o zdraví.

Pronikání nových technologií do společnosti mění samu společnost a dochází tak i ke změně vnímání role pacienta. Dřívější paternalistický přístup lékaře a pasivní postavení pacienta se transformuje do podoby aktivního pacienta (pacient 2.0) vyhledávajícího informace, kdy se pacient stává partnerem účastnícím se v procesu zdravotní péče. Tato změna však klade vyšší nároky na zdravotnický personál, na jeho komunikaci s pacientem i na poskytování informací.

Pacient dnešní doby vyžaduje srozumitelné informace snadno dostupné a v prostředí, kterému rozumí a ve kterém se cítí příjemně. S těmito informacemi zachází aktivně, zpracovává je, sdílí je, vystavuje kritice a kolaborativním přístupem transformuje informaci ve znalost. Takové prostředí představují média – zejména média sociální.

autor: Tomáš Pruša, recenzenti: RNDr. Čestmír Štuka, MBA; Mgr. Michal Černý

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *