Milan Cabrnoch v IKEMU: Motivujme a zapojujme všechny aktéry

Milan Cabrnoch, poslanec Evropského parlamentu a zároveň předseda Českého národního fóra pro eHealth, prezentoval na pražské únorové konferenci věnované elektronizaci zdravotnictví svůj pohled na elektronické recepty. Jejich existenci a realizaci rovněž zasadil do kontextu evropských souvislostí a očekávání.

Podle Cabrnochových slov musíme primárně sledovat společné síle, aby mohlo k nějaké elektronizaci vůbec dojít. Mezi ty patří zejména podpora zdraví / léčení. „My vlastně nevytváříme ve skutečnosti žádný eHealth, ale zlepšujeme a podporujeme zdraví a zasazujeme se primárně o podporu léčení,“ uvádí Cabrnoch. Mezi další jím jmenované společné mety pak patří jednoznačně i posílení role pacienta, tzn. že má dostatek informací k vlastnímu rozhodování a tím pádem i vlastní odpovědnost. „Jak dlouho bude ještě pacient tolerovat to, že přinese 10 různých papírů k lékaři a ten mu sdělí, že nemá čas to číst,“ zdůrazňuje poslanec. Mezi cíli stojí také kvalitní a bezpečná zdravotní péče nebo dlouhodobá udržitelnost zdravotních systémů. Důležité je neplýtvat, ale využívat co nejefektivněji zdroje, umět si připustit a také přiznat, na co máme, a na co už ve skutečnosti ne.

Při zasazení realizace elektronického zdravotnictví v české sféře do evropských souvislostí je dle europoslance nutné brát v potaz několik  bodů, jako je například mobilita občanů, kteří čekají srozumitelné systémy, nebo přeshraniční poskytování lékařských služeb a uznávání elektronických receptů jiných zemí. „eRecept je v podstatě poukazem na výdej léku, je součástí zdravotní dokumentace. Jediným možným řešením je tak dlouhodobá existence stejně validního elektronického i papírového receptu,“ vysvětluje Cabrnoch. Dle jeho názoru je naopak dlouhodobě neudržitelným konceptem existence jediného úložiště, a to zejména z důvodu mobility osob, přeshraniční péče nebo právě nutnosti uznávání receptů i z jiných zemí. Řešením tak musí být stanova zákona v podobě jasných podmínek pro provozování jeho úložiště. Takové úložiště musí splňovat několik základních parametrů, jako ochranu osobních údajů, respekt k datovému rozhraní, přístup pacienta k lékové historii či třeba anonymizovaná data pro výzkum, vědu a řízení zdravotnictví.

Pro fungující základnu elektronické preskripce je nutné vybudovat základy pro jednoduchý chod administrativy, který zaručí několik předpokladů. Patří mezi ně například lepší čitelnost eReceptů, jejich obtížnější padělání, snadnější předání třetí osobě nebo opakovaný výdej. Kromě administrativy stojí v zápisu nutných úkolů a podmínek rovněž snížení nákladů správným celkovým předepisovaným množstvím léčiv. Myslet je nutné i na kvalitu a bezpečnost, tedy snížení rizika  nevhodného dávkování, nevhodné indikace nebo nevhodné kombinace léků. Aby vše fungovalo tak, jak má, je také zapotřebí splnit podmínku zapojení vydávajícího lékárníka do rozhodování, a to v okamžiku, kdy bude proces propojen s klinickými informacemi pacienta. „Lékárník pak bude moci registrovat větší zapojení a rozhodování, čímž dojde k provázání preskripce s diagnózou,“ říká Cabrnoch.

Poslancův závěrečný návrh řešení obsahuje několik zásadních bodů:

  • konektivita – každé zdravotnické zařízení musí mít připojení k internetu
  • elektronická zdravotnická dokumentace – technologická dostupnost pro zdravotnická zařízení a zároveň státem udržované a rozvíjené datové rozhraní
  • decentralizace – ukončení státního monopolu na službu úložiště, stanovení pravidel s plným respektem ochrany osobních údajů, současně stát nekonkuruje poskytovatelům služeb
  • klíčová role pacienta
  • motivace – například výkon vystavení elektronického receptu = 10 Kč, regulační poplatek pacienta za eRecept = 20 Kč
  • politická podpora rozvoje elektronického zdravotnictví

 

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *