Ministerstvo zdravotnictví a obnova fakultních nemocnic: problémy se zakázkami i nehospodárné nákupy

Nejvyšší kontrolní úřad se v Česku zaměřil na to, jak Ministerstvo zdravotnictví poskytovalo a jak čtyři vybrané fakultní nemocnice čerpaly a využívaly prostředky na svůj rozvoj a obnovu, a to v letech 2006 až 2011. Kontrola se týkala mimo jiné čtrnácti konkrétních stavebních akcí za 6,6 miliardy korun a nákupu zdravotnických přístrojů za 860 milionů korun.

Jak nakupují fakultní nemocnice?

Při nákupu zdravotnické techniky (například CT, magnetické rezonance apod.) existuje podle kontrolorů riziko, že nemocnice investují nehospodárně. Ministerstvo zdravotnictví totiž nemá střednědobou koncepci pro rozmísťování těchto finančně náročných přístrojů, ani přehled, kde a kolik jich bylo nakoupeno. Přesto v roce 2007 zrušilo komisi, která měla dohlížet na to, aby nemocnice nenakupovaly tyto přístroje jen na základě svého vlastního rozhodnutí. Například Fakultní nemocnice Ostrava tak zmodernizovala za 15 milionů korun počítačový tomograf (CT). Po 21 měsících ho ale uložila do skladu, protože na jeho místo pořídila z evropských dotací nový.

Nevznikl ani registr vybraných léků, zdravotnického materiálu a přístrojů, který měl umožnit objektivní srovnání nabídkových cen. Ministerstvo se přitom k jeho sepsání zavázalo ve své protikorupční strategii z roku 2011. NKÚ prověřil nákup nebo modernizaci 15 zdravotnických přístrojů. Kontroloři zjistili, že ačkoli si zadávací dokumentaci vyzvedlo více uchazečů, fakultní nemocnice v 73 % případů posuzovaly nakonec jen jedinou nabídku. Tu nemocnice akceptovaly i v případech, kdy byla nabídková cena vyšší než předpokládaná hodnota zakázky. A to přesto, že nemocnice mohly podle zákona tuto nabídku odmítnout.

Rozpočet stoupl o 557 %

Rozpočet programu pro financování obnovy a rozvoje fakultních nemocnic vzrostl v letech 2004 až 2010 o 557 % na současných 18,7 miliardy korun. Doba fungování programu se prodloužila oproti původnímu plánu o devět let. Ministerstvo přesto průběžně nevyhodnocovalo, jestli se daří cíle investičních akcí naplňovat. Nejvíc prostředků z tohoto programu vyčerpala Fakultní nemocnice Motol – v době ukončení kontroly šlo o 5,1 miliardy korun, tedy 37 % čerpaných prostředků.

U stavebních akcí kontrolovaných nemocnic kontroloři zjistili pochybení zejména při přípravě akcí, při zadávání veřejných zakázek a při plnění podmínek pro poskytnutí dotace. NKÚ proto v některých případech podal příslušným finančním úřadům oznámení o možném porušení rozpočtové kázně. Ministerstvo zdravotnictví v kontrolovaných letech sice provedlo třináct vlastních kontrol, na žádná pochybení ale nepřišlo.

Příklady z praxe…

Například Fakultní nemocnice Ostrava z dotačních peněz zaplatila i rekonstrukční práce na některých objektech, na které se dotace vůbec nevztahovala. Uhradila i faktury za stavební práce, aniž by si ověřila, že byly skutečně provedeny.

Fakultní nemocnice Motol zase při rekonstrukci dětského pavilonu uzavřela v jednacím řízení bez uveřejnění jedenáct dodatků ke smlouvě o dílo, čímž navýšila nabídkovou cenu o 632,3 milionu korun. Pět dodatků v jednacím řízení bez uveřejnění uzavřela motolská nemocnice i při řešení havarijního stavu dětského pavilonu. Investiční náklady na odstranění havarijního stavu dosáhly 11 780 korun na jeden m3.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *