Ministerstvo zdravotnictví obhajovalo postup a ideu vítězného návrhu elektronizace

Ve čtvrtek 21. února 2013 se v pražském kongresovém sále Institutu klinické a experimentální medicíny uskutečnila konference eHealth Day 2013. Hlavním cílem bylo zaměřit se na stav implementace vítězného návrhu hospodárného a funkčního elektronického zdravotnictví v ČR v kontextu řešení evropských a světových projektů. Veřejnou soutěž, její výsledky i další budoucí kroky zde obhajoval ředitel odboru informatiky MZČR Faris Shima.

Kritika veřejné soutěže i ministerstva

Prvotní konkrétní krok k jasnější a ucelenější koncepci elektronizace českého zdravotnictví představovalo vypsání veřejné soutěže o návrh řešení eHealth v českém prostředí, a to v září roku 2012. Už v říjnu pak byly známy výsledky. Ministerstvo zdravotnictví tehdy získalo od zúčastněných celkem jedenáct soutěžních návrhů, z nichž mohlo celkem devět vyhodnotit. „Základním mottem celé soutěže byla transparentnost, i když to někteří vnímali jinak. Hodnotící porotu navíc tvořili z nadpoloviční většiny odborníci mimo resort ministerstva,“ uvedl Shima na konferenci v IKEMu. „Za ministerstvo byl  také stanoven pro kontrolu řídící výbor, výbor výkonný a také pracovní skupiny,“ dodal.

Právě s transparentností mělo totiž vypsání veřejného návrhu podle zapojených i nezávislých odborníků velký problém. Například podle ICT Unie, sdružení firem z oboru informačních technologií a elektronických komunikací, a Českého národního fóra pro eHealth (ČNFeH) obsahovalo zadání veřejné soutěže o návrh Hospodárné a funkční elektronické zdravotnictví značné množství nejasností, chyb, skrytých rizik a zavádějících požadavků. Se společným stanoviskem k soutěži o návrh se ztotožnili i renomované zdravotnické kapacity, jimiž jsou například prof. MUDr. Jan Pirk, prof. MUDr. Štěpán Svačina, prof. MUDr. Tomáš Zima a Mgr. Jan Lorman.

Autoři stanoviska kritizovali např. absenci příslušných rozhodnutí ze strany Ministerstva zdravotnictví, jak a kým by byla realizace eHealth garantována a prováděna, nebo krátkou dobu, jež byla pro zpracování návrhu stanovena (pouhých 30 dní). Hodnotící kritéria soutěže navíc dle jejich názoru neobsahovala jediný měřitelný prvek, dle kterého by bylo možné objektivně zhodnotit kvalitu navržených řešení. Obecnou veřejností bylo zase ministerstvu vytčeno, že o průběhu bylo podáno velmi málo informací.

Shima slíbil semináře a lepší organizaci

Informační dovednosti ministerstva však jeho zástupce z odboru informatiky hájil tím, že vyhlášení i výsledky soutěže byly uveřejněny na webových stránkách ministerstva, které navíc v prosinci 2012 uspořádalo seminář Elektronické zdravotnictví a standardy. Slíbil také z režie svého resortu přípravu dalších seminářů, na nichž se budou účastnit jak odborníci a zástupci státu, tak široká veřejnost. Konkrétní detaily ohledně plánovaných setkání však sdělit nedokázal. „V příštích dnech zveřejníme data na našich webových stránkách,“ uvedl Shima.

Vybraný návrh podle názoru komise zpracovává většinu potřebných atributů koncepce elektronizace zdravotnictví do největšího rozsahu a podrobností. Přesto byl hodnocen 395 body z 500 možných, získal tedy 79 % možných bodů. Komise měla k některým částem výhrady, jako například k problematice extenzivního rozpočtu nebo otázce legislativy. Tyto body rozpracovala vítězná společnost slabě a budou tak ministerstvem převzaty i z dalších podaných návrhů. Návrh Microsoftu však dle Shimových slov nejlépe zpracovává procesní modely jednotlivých agend, jakými jsou výměna zdravotnické dokumentace, pacientský portál, registr radiační zátěže či elektronická preskripce.  Dále vhodně rozvíjí propojení s mezinárodním systémem epSOS (European Patients Smart Open Services), který umožňuje v budoucnu výměnu informací o zdravotním stavu pacienta kdekoliv v zemích Evropské unie.Návrh kvalitně zpracovává i architekturu softwarového řešení a významně využívá již realizovaných prvků v oblasti elektronického zdravotnictví – např. zdravotní a hygienické registry.

Co bude dál?

Ministerstvo zdravotnictví jako zadavatel v zadání Soutěže o návrh údajně záměrně nespecifikovalo časové ani finanční limity, aby neomezovalo koncepční návrhy, a proto  dopředu   počítalo   s tím, že některá navrhovaná řešení budou značně přesahovat aktuální možnosti, které jsou pro nadcházející období 3 let na maximální úrovni 500 milionů Kč, což jsou peníze získané dohromady z českého i evropského rozpočtu. Tento finanční limit považuje za nepřekročitelný bez ohledu na ekonomické vyčíslení jednotlivých návrhů. V termínu do 3. ledna 2013 pak byly předloženy jednotlivé projektové žádosti o poskytnutí financí. Žádosti se odvíjely od čtyř základních skupin prvků, a to výměny dokumentace, vytvoření registru, vytvoření portálu a vytvoření informačního systému. Všechny žádosti byly z hlediska formálních náležitostí a podmínek přijaty a v průběhu 120 dní dojde k jejich posouzení. V prvním pololetí roku 2013 budou následovat také otevřená výběrová řízení, která jsou plánována přibližně na květen. Ve spolupráci s pracovní skupinou by měla vzniknout také zadávací dokumentace. „Všechno musí skončit do června 2015, což je limitující. Teď je tedy  nutné velmi pečlivě zvážit, co vše je možné do této doby stihnout a mělo by se tedy do projektu zahrnout a co se odloží na další programové období,“ zakončil svůj příspěvek na konferenci Fares Shima.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *