Plány a realita v elektronickém zdravotnictví dle ICT Unie

Zástupci ICT Unie hovořili na únorové konferenci eHealth Day 2014 a současných plánech i realitě na poli českého elektronického zdravotnictví. Proč vlastně elektronické zdravotnictví u nás nevzkvétá, se zamyslel Jiří Čížek.

Proč nevzkvétá elektronické zdravotnictví v ČR?

Jedním z největších zmiňovaných problémů, proč eHealth stále v České republice neprosperuje, je zejména fakt, že neexistuje síla s výkonnou mocí, která by elektronizaci zdravotnictví hnala kupředu. Zástupci ICT Unie však oponují, že ve své podstatě je sil dost. A velmi aktivních. Ale narážejí na základní bariéru – rozhodnutí a realizace projektů je v rukou státu. „Stát nemá dlouhodobě žádnou motivaci elektronizaci zahájit. Elektronizace jako taková se vlastně ani neobjevila jako téma v programovém prohlášení vlády, jako obvykle tak není v centru dění vlády a jejího vládního období. Jedním z důvodů je zejména minimální motivace, benefity zavedení eHealth se totiž většinou objeví až v dalším či dokonce po něm následujícím vládním programovém období,“ vysvětluje Čížek. „Elektronizace je navíc stále ještě bohužel negativně vnímána veřejností, čímž představuje pro vládu určité riziko. Zdravotnictví jako resort má navíc množství další palčivých problémů, které vláda vidí jako primárně důležité zmínit. A chce slíbit jejich zlepšení ve svých programech,“ dodává.

Existuje celá řada dalších tlaků, které zahájení a rozvoji elektronického zdravotnictví úspěšně brání. Kromě problémů politických jsou to lobbystické tlaky, jež se dotýkají zejména legislativy, snaha o osobní nebo stranický prospěch, obava z IT projektů, nekompetentnost (nekoncepčnost) a nedostatek kvalitních manažerských sil v exekutivní oblasti. Je to také nedostatek peněz, který je však dle ICT Unie rozhodně až na posledním místě.

Byli jsme někdy blízko?

Již v minulosti jsme se ve své podstatě několika počiny elektronizaci přiblížili. Za zmínku stojí například elektronický identifikátor pojištěnce, zdravotnické registry, registr zdravotnických profesionálů, elektronické zdravotní knížky, ePreskripce, některé pilotní projekty, regionální projekty či systémy budované soukromými řetězci zdravotnických zařízení.

Například zdravotnické registry vznikly historicky už se vznikem ÚZISU, někdy v roce 1960. Byly ovlivněny různými profesními přesuny dle jejich příslušných zaměření. Jednalo se rozhodně o zahájený pilíř, nikoliv však zrealizovaný. Již dlouho se totiž propaguje konsolidace registrů, tento plán se ale také stejně dlouho odkládá.

Dalším příkladem může být projekt elektronických zdravotních knížek, další případ centrálně vedené evidence údajů se zdravotní dokumentací z vůle a rozhodnutí pacienta. V tomto případě však není realizátorem stát, nýbrž zdravotní pojišťovna. Projekt byl označen za velmi kontroverzní, byl politizován a používán k politickému boji. Motivoval však vznik dalších podobných počinů, konkrétně takzvané e-karty jednotlivých zdravotních pojišťoven.

Podobně to bylo i s elektronickou preskripcí, jež má kořeny někde v roce 2004. Ministerstvem zdravotnictví byla vytvořena studie realizovatelnosti e-preskripce,  s nástupem nové vlády však byla studie letos opět zapomenuta a „někam založena“. Vzniklo i úložiště elektronických receptů, bylo však napadeno výtkami úřadu pro ochranu osobních údajů. Fungování tak bylo zastaveno a podnikla se nápravná opatření. Hlavním požadavkem totiž bylo, že osobní údaje  musí být odděleny od těch zdravotních. Po nápravě úložiště zase fugnuje, ale je rozhodně nutná i jeho návaznost na další projekty, jako třeba elektronickérecepty, kontrolu lékových interakcí, apod.

Co můžeme pro elektronizaci zdravotnictví udělat?

Resort zdravotnictví má řadu hráčů, kteří proces elektronizace ovlivňují, ale jsou různě motivováni. Do cílové skupiny s velkou motivací patří zejména zdravotní pojišťovny, motivace lékařů už je však menší. Klíčovou roli pak hrají zejména podněcovatelé, elektronickým zdravotnictvím se dlouhodobě zabývajcí, jejichž úlohou je poskytnout státu jako realizátorovi elektronického zdravotnictví účinnou pomoc, projevit snahu o skloubení názorů všech zainteresovaných (cílových skupin) či třeba zahájení všeobecné odborné diskuze a osvětová a propagační činnost.

Na poli elektronického zdravotnictví se podle ICT Unie odvedl významný kus práce. Byla zpracována základní strategie eHealth na ministerstvu zdravotnictví, vznikl Národní plán rozvoje eHealth jako společný materiál ICTU a ČNFeH. Ten byl předložen i ministerstvu. ICTU také společně s dalšími institucemi navrhují jednotný postup v oblasti elektronického zdravotnictví, s heslem jednota názorů jako naděje lepších zítřků. Snaží se prosadit, aby stát pověřil organizaci odpovědnou za elektronizaci zdravotnictví.

 

 

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *