Pravidla vedení zdravotnické e-dokumentace se od dubna změnila

Ministerstvo zdravotnictví vydalo 22. března 2012 prováděcí vyhlášku o vedení zdravotnické dokumentace. Navazuje na zákon č.372/2011 Sb. o zdravotních službách a upravuje vedení zdravotnické e-dokumentace v ustanovení §55. Některá pravidla elektronické dokumentace tak byla změněna či zpřesněna.

Tisknout nebo netisknout?

Velká část lékařů v současné době používá pro vedení zdravotnické dokumentace počítač. Na trhu je řada programů, které jsou pro to speciálně určeny. A tak vzniká otázka: je možno vést zdravotnickou dokumentaci výlučně v počítači, anebo je nutno každý zápis z počítače vytisknout a ukládat jej? Nemalé procento lékařů totiž záznamy zapsané do počítače stále tiskne na papír a vytištěné výstupy uchovává. Právní úprava sice není dokonalá, lze však vyslovit vcelku jednoznačný závěr, že vedení zdravotnické dokumentace v ryze elektronické podobě umožňuje. Je však třeba dodržet řadu specifických pravidel a podmínek.

Elektronický podpis a zabezpečení

Každý záznam do elektronické zdravotnické dokumentace musí být opatřen elektronickým podpisem osoby, která záznam provedla. V praxi jde o datový soubor, který se instaluje do operačního systému počítače anebo je uložen v nějakém externím úložišti, například na čipové kartě. Vlastní podepsání elektronického záznamu v dokumentaci proběhne tak, že uživatel v prostředí programu, ve kterém zdravotnickou dokumentaci vede, stiskne odpovídající tlačítko. Technickou podmínkou vedení elektronické dokumentace je proto používání takového programu, který podepisování zaručeným elektronickým podpisem umožňuje. Elektronická dokumentace musí být zároveň zabezpečena tak, aby k ní neměly přístup neoprávněné osoby. Zdravotnickou dokumentaci je navíc třeba chránit i před nahodilou ztrátou či zničením. Nutností je tak program, jež umožní nastavení přístupových práv pro jednotlivé uživatele, heslem chráněný přístup pro každého uživatele, používání zaručeného elektronické podpisu a vedení evidence všech přístupů k dokumentaci včetně jejích oprav, změn či mazání (tzv. logování).

Identifikátor záznamu a bezpečnostní kopie

Zákon rovněž předpokládá, že každý záznam v elektronické zdravotnické dokumentaci bude opatřen takzvaným identifikátorem záznamu. Má se jednat o číselný kód, který v sobě ponese informace o tom, kdo, komu, kdy a kterou péči poskytl.  Musí být také pořizovány bezpečností kopie zdravotnické dokumentace, a to nejméně jednou za pracovní den. Bezpečnostní kopie znamená uložení příslušných souborů či databází na jiné místo, než na kterém jsou uloženy při práci s programem.

Kopie pro dlouhodobé uchování

Nutné je pořídit i kopii pro dlouhodobé uchování. Nejedná se zde o záložní kopie, které se provádějí denně a které lze smazat a nahradit zálohou aktuální. Jsou to kopie, které slouží k dlouhodobému uchování a nebudou mazány. Ty je zapotřebí pořídit alespoň jednou ročně. Přitom je třeba zajistit, aby do nich nebylo možné provádět dodatečné zásahy, například uložením dat na nosič CD-ROM. Dlouhodobé kopie musí být čitelné nejméně po dobu stanovenou pro uchování zdravotnické dokumentace (10 let od změny registrujícího poskytovatele nebo 10 let od úmrtí pacienta). Toho lze dosáhnout jednak vhodným formátem, ve kterém budou kopie vytvářeny (např. rozšířený formát .pdf), jednak důsledným přepisováním záloh na nové nosiče po určité době.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *