Přichází éra elektronického zdravotnictví?

Česká republika se ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) již od roku 2008 aktivně zabývá přechodem na elektronické zdravotnictví neboli eHealth. Jeho hlavním přínosem má být větší efektivita v poskytování zdravotní péče, která povede k jejímu zkvalitnění a snížení nákladů. Rozvoj elektronického zdravotnictví ale brzdí nedostatečné finanční zdroje a nízká podpora samotných pracovníků ve zdravotnictví.

Společnost KPMG provedla na téma eHealth celosvětový výzkum. Průzkum celosvětové sítě poradenských společností KPMG Accelerating innovation: the power of the crowd probíhal formou hloubkových rozhovorů s 39 zdravotnickými manažery z 15 zemí Evropy, Ameriky a regionu Asie a Pacifiku. Respondenti odpovídali na otázky ohledně národní a mezinárodní reputace péče o zdraví, zdravotní politiky a elektronického zdravotnictví.

eHealth v kostce

Elektronické zdravotnictví využívá k prevenci, diagnostice, léčbě a monitoringu poskytovaných zdravotnických služeb internet. V systému eHealth jsou záznamy o pacientovi konsolidovány do jedné zdravotní složky, která je přístupná zdravotnickému personálu i danému pacientovi. Největší přínos  eHealth představuje pro léčbu pacientů s chronickými onemocněními. „Elektronické zdravotnictví je třeba vnímat nejen jako projev technického rozvoje, ale také jako způsob myšlení, ve kterém se technologie propojuje se sociální složkou,“ uvádí Eva Racková, Partner odpovědný za služby pro zdravotnictví, KPMG Česká republika.

eHealth jako dobrá praxe

„V rámci Evropské unie se zdravotní péče řeší na národní, nikoli federální úrovni. To nám dává široké pole působnosti a dostatek příležitostí inspirovat se od zkušenějších států,“ domnívá se Eva Racková. Nejrozvinutější systém elektronického zdravotnictví má Dánsko, které vytvořilo jednotný portál s přístupem ke zdravotnickým informacím a službám již v roce 2001. eHealth funguje také v Norsku, Izraeli či Kanadě. Potenciál elektronického zdravotnictví podle průzkumu KPMG spočívá především v řízení efektivnosti lékařské péče a v její lepší kontrole samotnými pacienty. Zavedení systémů eHealth navíc výrazně zjednodušuje administrativu spojenou se zdravotnickou dokumentací a snižuje náklady například na opakovaná vyšetření.

Implementace eHealth v České republice

Předpokladem pro vznik Národního plánu rozvoje eHealth bylo v roce 2000 zavedení tzv. eGovernmentu. Ten měl za cíl zvýšit výkonnost státní správy a zjednodušit její komunikaci s veřejností. „Zřízením eGovernmentu se elektronizovala agenda veřejné správy a vytvořily se registry, na které lze navázat a využít obdobného principu pro funkční sdílení dat také ve zdravotnictví,“ uvádí Racková.

Základem systému eHealth jsou přitom tři aplikace:

  • Telemedicína – poskytování zdravotní péče a výměna informací na dálku,
  • mHealth – využití mobilních technologií pro poskytování zdravotní péče a přístup k informacím,
  • eLearning – vzdělávání zdravotníků za pomoci komunikačních technologií.

Po zastavení projektu elektronických zdravotních knížek IZIP byl vytvořen nový harmonogram pro zavedení eHealth. Bylo již vypsáno i nové výběrové řízení na dodavatele celého systému. „Jeho spuštění se bude odvíjet od vítězného projektu a v závislosti na přípravě potřebné legislativy. Ta by se kromě technické stránky, jako je zabezpečení dat či informovaný souhlas, měla zabývat i sociální otázkou. Je třeba se zaměřit především na vlastnictví dat, zajištění rovného přístupu k informacím a lékařskou etiku,“ vysvětluje Eva Racková.

Baby boomers tahounem eHealth

Průzkum společnosti KPMG označil za největší tahouny zavádění systému elektronického zdravotnictví tzv. baby boomers. Lidé narození ve dvou dekádách následujících po druhé světové válce jsou již zvyklí používat nové technologie a v příštích letech budou stále častějšími uživateli zdravotnických služeb. „Generace dnešních padesátníků a šedesátníků již chce mít možnost samostatného rozhodování v péči o své zdraví. A stejně jako po internetu spravují své finance, rezervují dovolenou a nakupují, chtějí mít on-line přístup ke svým lékařským záznamům,“ domnívá se Racková.

Zvýšení efektivity brzdí nedostatek financí

Podle vrcholových manažerů ve zdravotnictví jsou klíčovou hnací silou zavádění elektronického zdravotnictví očekávání pacientů (61 procent) a zvyšovaní efektivity (58 procent). Největší překážkou systému eHealth je pak podle 34 procent respondentů jeho financování. „Náklady na implementaci elektronického zdravotnictví jsou vysoké – od zavedení až po pravidelnou údržbu. Příčinou je mimo jiné to, že je eHealth zatím velmi mladým oborem. Nemá tak vybudovanou příliš velkou základnu poskytovatelů služeb, které takto náročná inovace vyžaduje,“ doplňuje Eva RackováZdravotničtí manažeři však vidí překážku také v nedostatečné podpoře pracovníků ve zdravotnictví a v jejich proškolení (29 procent). Problémem je i nekvalitní řízení změn ve zdravotnických organizacích (21 procent).

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *