Telemedicína v Česku – co se nabízí a co na to zdravotní pojišťovny?

Ačkoli telemedicínu čeští lékaři využívají již několik let, dosud nebyla hrazena zdravotními pojišťovnami, hlavní zdroje jejího financování spočívaly zejména v evropských fondech. Aktuálně je v Česku sledováno na dálku přibližně 2500 nemocných – pacientů s poruchou srdečního rytmu. Jejich počet by však díky změně v přístupu pojišťoven mohl výrazně stoupnout. 

Nenápadná revoluce u nás totiž proběhla začátkem letních prázdnin, kdy došlo k tomu, že Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) do svého číselníku zdravotních výkonů hrazených z veřejného zdravotního pojištění přidala dva telemedicínské výkony. Jde o dálkovou kontrolu pacientů s kardiostimulátorem a kardioverter-defibrilátorem.

Jak to vypadá s čísly? Těchto přístrojů je v Česku ročně implantováno zhruba 11 tisíc. Pro dálkové sledování je potom potřeba pořídit ještě speciální monitorovací jednotku, ta stojí okolo tisíce eur (asi 28 tisíc Kč) a je funkční po celou dobu životnosti implantátu (5 až 8 let).

Monitoring pacientů na dálku

Jednou z velmi slibných oblastí telemedicíny je kromě přenosu medicínských informací či lékařských konzultací na dálku právě tzn. home monitoring neboli sledování chronicky nemocných pacientů v domácím prostředí.

V Česku začali být před lety jako jedni z prvních takto sledováni pacienti s poruchami srdečního rytmu. Voperovaný kardiostimulátor komunikuje bezdrátově se zařízením podobným mobilnímu telefonu a to data jednou denně odesílá na server, kde dojde k jejich zpracování a případně ke kontaktu s lékařem.

Podobně jako v případě arytmií je možné na dálku monitorovat i pacienty se srdečním selháním. Těch je v Česku zhruba 700 až 800 tisíc.

Nejen srdce

Aplikace telemedicíny v praxi má potenciál ovlivnit léčbu i dalších onemocnění. Kromě arytmií, pokročilých srdečních selhání či diabetu v se současné době využívá telemedicíny i u pacientů s rezistentní hypertenzí a v rámci antikoagulační léčby.

Telemedicína se ale nabízí i u dalších diagnóz jako je chronická obstrukční plicní nemoc, plicní arteriální hypertenze či u pacientů, kteří podstoupili transplantaci nebo u žen na rizikovém těhotenstvím. Potenciál vidí ale i u mladých lidí s mozkovými příhodami. Home monitoring by mohl pomoci objasnit příčiny příhod a umožnit tak lékařům předejít recidivě.

Sleduj se sám

V současné době existuje celá řada technologií, které umožňují, aby si každý pacient o vlastní vůli monitoroval svůj zdravotní stav – často se jedná hlavně o glykémii či hodnotu krevního tlaku. Právě self-monitoring se stává v posledních letech hitem i u komerčních výrobců. Jen loni se takovýchto přístrojů v zámoří prodalo za 1,6 miliardy dolarů, v roce 2016 by to mohlo být už za 5 miliard dolarů.

Podle výzkumníků z Gartneru do budoucna zájem poroste i o takové věci, jako jakou čipy všité v tričku nebo tablety, které po spolknutí budou schopné zjišťovat aktuální stav pacientova trávicího traktu a odeslat tyto informace lékaři. Svůj díl si chtějí ukousnout i velcí hráči jako Apple, Google, Samsung, ale také výrobci sportovního oblečení.