Zdravotnická ročenka České republiky – demografie

Dnešní článek je dalším ze série, která se věnuje zajímavým zdravotním a zdravotnickým datům. V minulém článku jsme pro Vás shrnuli, kam putují informace o našem zdraví a kde se shromažďují. Nyní se podíváme na každoroční publikaci ÚZISu „Zdravotnická ročenka České republiky“. Její poslední vydání je zatím za rok 2013, již nyní se ale pracuje na nové za minulý rok.

Tato publikace vychází pravidelně od roku 1960. Obsahově vychází z údajů Národního zdravotnického informačního systému a z demografických údajů Českého statistického úřadu. Ročenka podává ucelenou informaci o zdravotnictví v České republice, zahrnuje údaje za oblasti demografie, zdravotního stavu obyvatelstva, sítě a činnosti zdravotnických zařízení, pracovníků a zdravotnického vzdělávání, ekonomických ukazatelů a mezinárodní srovnání vybraných ukazatelů.

Z demografických údajů pro nás může být zajímavých několik ukazatelů, na ty bychom se rádi v dnešním článku podívali blíže, úzce totiž se zdravím i zdravotnictví souvisejí. Co se týče dalších ukazatelů shrnutých v ročence (zdravotní stav, zdravotnická zařízení, atd.), budeme se jim věnovat v několika dalších článcích, takže pokud Vás zajímají, určitě eZDRAV.cz sledujte dále.

Ke konci roku 2013 měla Česká republika 10 512 419 obyvatel, což je zhruba o 3,7 tisíce osob méně než ke konci roku předchozího. Jedná se tak o zlom v dosavadním vývoji počtu obyvatel od roku 2002, kdy po celé desetiletí byla zaznamenána kladná meziroční bilance počtu obyvatel.

Úhrnná plodnost, tedy průměrný počet dětí narozených jedné ženě během jejího reprodukčního období, se v České republice dlouhodobě snižuje. Úroveň plodnosti se naposledy pohybovala na hranici prosté reprodukce v roce 1980 (2,1 dítěte na 1 ženu), od té doby klesala až do roku 1999, kdy dosáhla absolutního minima – 1,13 dítěte na 1 ženu. V roce 2013 dosáhla hodnoty 1,46.

Naopak co se úmrtností týče, podívejme se blíže na nejčastější příčiny úmrtí. Nejčastější skupinou zůstávají dlouhodobě nemoci oběhové soustavy, které se v roce 2013 podílely na celkové úmrtnosti 44,8 % (u mužů to bylo 43,1 %, u žen 46,8 %), následují zhoubné novotvary s podílem 26,4 % u mužů a 25,8 % u žen.

pyramida

Nedílnou součástí demografického vývoje jsou procesy, které souvisejí s formováním rodiny – hlavně pak sňatečnost. V roce 2013 byl počet sňatků opět velice nízký, a to 43,5 tisíce uzavřených manželství. Ve srovnání s rokem předchozím poklesl o 1 707 sňatků, čímž bylo překonáno dosavadní historické minimum.

Z regionálního hlediska je pak určitě zajímavé sledovat přírůstky a úbytky obyvatel a také jejich věkovou skladbu. Největší úbytky se v roce 2013 projevily v krajích Karlovarském a Moravskoslezském, a to jak přirozený, tak i migrační úbytek. Opačná situace a nejvýraznější populační přírůstek zaznamenal kraj Středočeský.

Středočeský kraj je také regionem s „nejmladší“ věkovou strukturou. Podíl dětské složky zde v roce 2013 dosahoval 16,5 %, naproti tomu v Hl. m. Praze, kde byla jeho hodnota nejnižší, dosahoval jen 14,1 %. Podíl seniorů v roce 2013 ve všech krajích vzrostl. Nejnižší hodnoty dosahoval v kraji Středočeském (16,3 %), nejvyšší v kraji Hl. m. Praha a Královéhradeckém (hodnoty nad 18 %).

Úhrnná plodnost dosáhla nejvyšší hodnoty také ve Středočeském kraji (1,54 dítěte na ženu) a dále pak v Libereckém a Královéhradeckém kraji (1,51, resp. 1,49 dítěte na ženu). Mezi kraje s nejnižší úrovní úhrnné plodnosti patří Hl. m. Praha (1,36 dítěte na ženu), Zlínský a Plzeňský kraj (1,40, resp. 1,41 dítěte ženu). Mezi kraje s nejvyšším podílem narozených mimo manželství dlouhodobě patří Karlovarský a Ústecký kraj (60,7 %, resp. 59,3 % v roce 2013).

Co se týká regionálních rozdílů v úmrtnosti, nejpříznivější situace je dlouhodobě v Hl. m. Praha. Střední délka života při narození zde dosahuje nejvyšších hodnot, u mužů 77,3 let a u žen 82,1 let. Oproti celorepublikové hodnotě je to u mužů o 2,1 roku více, u žen o 1,0 roku více. Nejhorší úmrtnostní poměry jsou dlouhodobě v krajích Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském. Pro období 2012–2013 byla nejnižší střední délka života při narození u obou pohlaví v Ústeckém kraji, u mužů 73,0 let a u žen 79,0 let.